Montreal - Nevidomým lidem svítá naděje, že si díky novému hmatovému zobrazovacímu zařízení budou moci prohlížet obrázky a mapy. Tým kanadských vědců představil svůj objev na konferenci ASSETS 2008 v Halifaxu. Informoval o tom časopis New Scientist.
Malé rozlišení
Aby mohli slepí lidé vnímat obrázky nebo písmena, je nutné text nebo obraz převést do nahmatatelné, tedy plastické formy. Tento převod byl dosud problematický. Obrázky či text se pro nevidomé „zobrazovaly" pomocí speciální plochy, z níž se vysunovaly kolíčky kopírující obrysy obrázku, nebo zobrazující Braillovo písmo.
Zařízení pro vysouvání těchto kolíčků jsou ale značně objemná, neboť mechanismus, který je ovládá, musí být schopen odolat tlaku prstů. Kvůli tomu se na čtvereční centimetr vejde jen šestnáct kolíčků, což zobrazovací možnosti značně omezuje.
Týmu kanadských vědců se však povedlo tyto možnosti rozšířit. Přišli se zobrazovacím polem, na němž se kolíčky namísto vertikálně pohybují horizontálně, a kůži na bříšcích prstů tak namísto prohýbání natahují.
Oklamaný mozek
„To oklame mozek, který signál z prstu vyhodnotí, jako kdyby se prst pohyboval po zvýšeném povrchu," řekl pro časopis New Scientist Vincent Hayward z McGillovy univerzity v Montrealu. Výhodou je, že zařízení tak nemusí čelit tlaku prstů, a je proto možné umístit více kolíčků na menší plochu, neboť zařízení, které kolíčky vysouvá, nemusí být tak robustní.
,Nový vynález dostal název Tactograf. Je tvořen čipem zhruba centimetr velkým, na jehož horní straně je umístěno pole s osmi řadami kolíčků po osmi. Zařízení dokáže pomocí speciálního softwaru převést naskenovaný obrázek do „čitelné" formy, kdy z obrazu odstraní veškerý text a zvýrazní důležité rysy. Jak samotné čtení probíhá? Čip je umístěn na větší podložce a dá se s ním pohybovat. Na podložku je „promítnut" naskenovaný obraz a jak se po ní čip pohybuje, mění se konfigurace kolíčků podle naskenované předlohy.
Pokud by si uživatel chtěl například prohlédnout mapu, čip mu sám zvýrazní hranice jednotlivých území a tato území může navíc „vybarvit" odlišnými texturami, čímž je od sebe odliší.
V Česku ukazují nevidomým hvězdy
Jinou zobrazovací metodu zvolil pro svůj projekt Petr Brzobohatý, student, který se mimo jiné zabývá testováním softwaru. Vytvořil program, který na speciální tiskárně umožní vytisknout plastickou mapu oblohy viditelné z jakékoliv části světa. Brzobohatý vycházel z faktu, že všechny kosmické objekty zachycené pozemskými dalekohledy či satelity jsou zapsány v databázích jako série čísel, která vyjadřují jejich jasnost a polohu.
Jeho program tato čísla umí převést do plastické mapy, která se vytiskne jako reliéf na speciální tiskárně. Nevidomí mohou zvolenou část vesmíru doslova ohmatat. Speciální tiskárna je poměrně nákladná, proto se program nejspíše uplatní hlavně ve hvězdárnách či podobných institucích.
