Peking - To, že družicový navigační systém GPS zjistí vaši polohu, je jasné. Výzkumníci však tyto systémy "učí" rozpoznat například i to, čím se dopravujete do práce. Informoval o tom server New Scientist.
Díky této nové schopnosti navigačního systému GPS by se jeho uživatelé snadněji mohli dozvědět, která místa jsou nejnavštěvovanější nebo jak se dopravují do toho či onoho místa ostatní uživatelé. Problematická však je otázka zachování soukromí.
Co je GPS?
Satelitní navigační systém GPS se rychle stává součástí běžného života, najdeme jej i v mobilních telefonech. Již dnes má kromě určování polohy i další využití, například zvládne k fotografiím doplnit údaje o místě, kde byly pořízeny.
Zkratka GPS pochází z anglického Global Positioning System. Jedná se o projekt ministerstva obrany USA, díky kterému je možné určit polohu a přesný čas kdekoliv na Zemi, a to s vysokou přesností - pro civilní účely na několik metrů. To umožňuje soustava satelitů, která komunikuje se zařízením GPS, jež má člověk u sebe, a které je se satelity ve spojení pomocí radiového signálu.
Celý systém řídí soustava pozemních monitorovacích stanic s velitelstvím v kalifornském Los Angeles. Američané systém s jistými omezeními dali zdarma k dispozici komukoliv po celém světě, stačí si pořídit GPS navigační zařízení.
Výzkumný tým z čínského Pekingu pod vedením Jü Čenga vyvinul systém, který dokáže identifikovat způsob, jakým se osoba pohybuje, a to jen podle dat z její GPS. Čengův tým zaznamenal trasy 45 lidí stejně jako způsoby, jimiž se tito dobrovolníci pohybovali. Sběr dat trval šest měsíců a dobrovolníci během nich urazili na 20 000 kilometrů.
Analýzy ukázaly, že ke zjištění, jaký dopravní prostředek kdo používá, nestačí údaje o rychlosti, neboť například v Londýně je podle serveru průměrná rychlost automobilu 14 kilometrů v hodině, často méně než rychlost cyklistů. Proto vědci vyvinuli statistické metody pro zvýšení přesnosti.
Z auta na kolo? Těžko
Zjednodušený příklad: Pokud se sledovaná osoba na začátku trasy pohybuje rychle, systém předpokládá, že jede autem. Když rychlost najednou poklesne na hodnoty, které odpovídají jízdě na kole či chůzi, systém předpokládá, že jde o chůzi, neboť výměna automobilu za kolo je velmi ojedinělá. Podobně se mezi jízdou automobilem a autobusem předpokládá úsek, kdy osoba půjde pěšky, od parkoviště na zastávku.
Systém GPS je sám o sobě pasivní, to zjednodušeně znamená, že komunikace probíhá jen mezi satelitem a navigačním zařízením, takže vás nikdo přímo sledovat nemůže, svá data byste museli chtít dobrovolně sdílet.
A to je případ projektu Geolife, do něhož Čengův tým svůj systém začlenil. Tento projekt společnosti Microsoft je založen právě na tom, že jeho uživatelé sdílejí svá data z GPS s ostatními. Zaregistrovaný uživatel tak může díky datům od ostatních zjistit, které dopravní spojení je výhodné a oblíbené, která místa jsou nejnavštěvovanější, nebo jaká je kde dopravní situace.
Michael Peterson z komise pro mapy a internet při Mezinárodní zeměpisné asociaci řekl pro New Scientist, že má obavy o zachovávání soukromí, když existuje technologie, která odhalí každý detail o tom, kam jdeme a jak cestujeme. Dodal, že Microsoft by si měl být jist, že jeho produkty jsou navrženy tak, aby své uživatele dostatečně chránily.
Čtěte také:
Vědci tajně sledovali 100 tisíc lidí. Aby získali data
Kurýři na kolech měří kvalitu vzduchu kolem sebe
