Nápady, jak lépe osvětlit město

1/16 Přehled fotografií
Asfalt obsahuje materiál vydávající neoslňující světlo. Vozovky a jejich okolí jsou tedy stále osvětleny, aniž by řidiče v jeho výhledu rušily jednotlivé lampy.
Opět svítící asfalt. Tentokrát se však silnice sama rozsvítí jen tehdy, když jede auto. Řidič lépe vidí, řídí bezpečněji. Až projede, světlo zase zhasne.
Obdobný nápad, ale bez aktivních světelných zdrojů zabudovaných do asfaltu. V tomto případě se od reflexní vrstvy na vozovce odráží světlo z reflektorů projíždějícího vozu, takže řidič má před sebou cestu, která je dobře osvětlená.
Také osvětlení chodníků může svítit jen podle skutečné potřeby. Takže se rozsvítí pouze před chodcem, a až projde, zase zhasne. Anebo, jako na obrázku, když senzory zjistí, že se někde sešlo víc lidí, intenzita světla se automaticky zvýší.
Dálkový ovladač na veřejné osvětlení. Osamělý chodec si je může kolem sebe podle své nálady buď utlumit, nebo naopak rozsvítit naplno.
Sci-fi varianta. Každého chodce oblétávají robotické mušky světlušky a svítí mu na cestu podle jeho potřeby. Autor v tomto případě využil nabídky, že může povolit uzdu fantazii a nechat na technicích, jestli někdy v budoucnu vymyslí technologii, která by umožnila nápad uskutečnit.
Pohyblivé rameno svítilny pouličního osvětlení, které se přizpůsobuje okolní vegetaci. V létě se tedy vystrčí z listnaté koruny stromu, aby světlo nebylo stíněno; v zimě, kdy už listí opadalo, se pak vrátí na své místo.
Varianta předchozí myšlenky: pouliční svítilna se vysouvá do výšky podle toho, jak vysoké stromy jsou v okolí. Když zahradníci uliční zeleň prořežou, je možné snížit celkový počet luceren.
Pouliční lampa nemusí osvětlovat jenom ulici. Může současně nést doplňkový reflektor, který svítí na zajímavý architektonický prvek v okolí, podobně jako to dnes dělají samostatné reflektory u významnějších památek.
Potenciální úspora: Dráty pouličního osvětlení ve dne "nasávají" sluneční světlo, v noci je pak vydávají.
Proč by lidem měly svítit normální lampy, když jejich funkci mohou převzít svítidla, která vypadají třeba jako slunečnice z obrazů Vincenta van Gogha? Podle autora nápadu se tak vnese víc hezkých uměleckých zážitků do života. Jak to technicky provést je zatím otevřené.
Výrazně častější než umělecká díla jsou v ulicích reklamy. Tak co kdyby sloužily i jako dostatečný zdroj světla pro své okolí?
Propojení světla, reklamy a informací: Snadno proměnlivé osvětlení sděluje, kdo vystupuje v místním klubu i kde je zrovna možné zaparkovat auto.
Proč nevyužít projíždějících automobilů k výrobě energie pro pouliční osvětlení? Vozovka pod jejich hmotností lehce poklesne dolů a energii pohybu pak generátory převádějí na elektřinu.
Energii může městu dodat také cyklista. Šlapáním pohání nejen kolo, ale i generátor a nabíjí baterii. Pak kole připojí ke sloupu a "našlapanou" energii předá do distribučního systému. Vhodné pro sportovce, kteří z kondičních důvodů chtějí odvést větší výkon, než je nutné.
Na závěr pohled rovnou do kosmu. Zrcadla na družicích ve vesmíru odrážejí sluneční světlo na zemskou polokouli, kde je zrovna noc. Není tedy nutné utrácet energii na pouliční osvětlení. Je to oživení už dřívějšího nápadu. Experimenty tohoto typu již uskutečnili ruští inženýři. Roku 1993 sestavili kosmonauti na vesmírné stanici Mir pětadvacet metrů široké zrcadlo a osvětlili jím na Zemi oblast o průměru šesti kilometrů rozptýleným světlem. Druhý pokus v roce 1999 selhal, protože se zrcadlo nepodařilo správně nastavit. Nevyjasněnou otázkou je, jak by na narušení cyklu den a noc reagovali živočichové ve městě. Lidé by si museli v noci před spaním pořádně zatemnit okna. A astronomové, kteří už dnes obtížně hledají temná místa pro pozorování oblohy, by si museli najít jinou zábavu.