Seattle - Věříte tomu, že co si myslíte, je jen vaší soukromou věcí, protože vám do mozku nikdo nevidí? Mýlíte se.
Vědci sice neumí poznat, o čem přesně přemýšlíme, a pravděpodobně to ještě několik let nebudou schopni určit. Avšak dokážou stále lépe dění v mozku sledovat.
Například softwarový gigant Microsoft si patentoval postup, který umožňuje zjistit, jaký typ myšlenek probíhá hlavou člověka, který u počítače řeší nový úkol.
Kdy máte chuť roztřískat počítač?
Když člověk začíná pracovat s novým počítačem nebo novým programem, někdy mu to jde snadno. Zato jindy, zejména u uživatelsky nevstřícných programů, propadá pocitům frustrace.
Vývojoví pracovníci Microsoftu soudí, že by potřebovali vědět, kdy uživatel do nových postupů proniká lehce a ve kterých chvílích má naopak chuť počítač rozmlátit. To by jim umožnilo technologii uzpůsobit tak, aby jí zákazníci lépe rozuměli.
Jenže jak uvedli v přihlášce pro patentový úřad Spojených států, tohle je obtížné se dozvědět. Když se výzkumníci stále ptají pokusné osoby sedící u počítače, jak jí práce jde, ruší ji. Když vyzvídají až dodatečně, člověk si už přesně nevzpomene, co přesně a ve které konkrétní části práce mu nešlo. A jeho odpovědi jsou zkreslené a mohou badatele zmást.
"Lidé obvykle dokážou o své vlastní činnosti jen špatně informovat," uvedla společnost Microsoft v patentové přihlášce.
Signály spokojeného a frustrovaného mozku
Lékaři však mají už dávno k dispozici přístroj, který sleduje elektrickou aktivitu uvnitř mozku. Je to elektroencefalograf. Zdravotníci se díky němu dozvídají, zda a jak aktivně mozek pracuje.
Takto získaných signálů z elektrod, které má vyšetřovaný člověk připevněné k hlavě, využívá i patentovaný systém Microsoftu.
Odlišuje z nich rušivé (tedy neznámé) vlivy a nachází už známé signály. O nich už vědci zjistili, že vznikají například při plném a soustředěném zapojení mozku do řešení úkolu. Anebo při pocitu uspokojení, když úkol postupuje zrovna tak, jak uživatel předpokládal. Ale také třeba při pocitu překvapení, protože něco funguje jinak, než člověk čekal. Či rovnou při pocitu frustrace, protože nefunguje nic...
Od počítače po robotickou rukavici
Tímto způsobem by se mělo dát například zjistit, které části počítačového programu jsou snadno srozumitelné nebo ve kterém úseku uživatel vůbec nepochopil, co má dělat.
Testovat se takto dá i například používání elektronické rukavice, jež přenáší lidské pohyby do robotické ruky, která je zopakuje. Anebo se dá vyzkoušet účinnost ovládání různých elektronických zařízení.
O patentovaném systému není známo, že by se už začal šíře užívat. Není tedy ani zatím jasné, jestli skutečně napomůže k přípravě uživatelsky pochopitelnějších programů anebo ke konstrukci lepších přístrojů, které člověk ovládá.
Tak o čem přemýšlíte?
Dá se však říci, že vědci postoupili o další kousek vpřed při rozpoznání mozkových pochodů při přemýšlení.
Snaha Microsoftu není ojedinělá. Například v létě se v Praze uskutečnil kongres Mezinárodní asociace počítačové lingvistiky. Na něm někteří vědci vyslovili předpoklad, že je možné zmapovat sdělení už ve chvíli, kdy se utváří v mozku. Tedy dříve, než je člověk vysloví. Což by mohlo v důsledku vést až ke čtení myšlenek. (Podrobněji o kongresu čtěte ZDE.)
Na jiném dílčím pohledu do mozku jsou založeny také nové prototypy detektoru lži. Ty nespoléhají na projevy nervozity vyšetřovaného. Přímo sledují, jestli se při výpovědi aktivují ty části mozku, které jsou spojené s formulací nepravdivého tvrzení.
Teď je otázka, kdy se všechny poznatky složí dohromady a přijde doba, v níž přístroje poznají, nejen jestli jsme spokojeni, naštváni nebo lžeme, ale také o čem že to právě přemýšlíme.
Podrobněji o novém detektoru lži čtěte: |
