Letná - historie neuskutečněných plánů.

1/14 Přehled fotografií
Výstava "Letná - Historie a vývoj prostoru" v Sále architektů na Staroměstské radnici v Praze.
Od konce 19. století sloužila Letná jako vojenské cvičiště a sportovní areál. Od roku 1893 zde měla stadion Slavie Praha. Teprve poté, co jí v roce 1945 vyhořela tribuna, se odstěhovala do Vršovic. Konkureční Sparta s ní sdílela prostor také už od počátku století. Letná byla kromě toho proslulá tím, že se zde k prvním pokusům odhodlávali akrobatičtí letci. Na jejich kousky i pády chodila na Letnou celá Praha. Na snímku je pohled na Letnou z 30. letech 20. století, kdy na ní vyrostl velký klusácký stadion.
Od roku 1895 se na Letné konaly všesokolské slety. Na snímku je poslední z nich, z roku 1920. Na pláni se tehdy sešlo 109 tisíc diváků a 16 tisíc cvičenců. O rok později se na Letné konala také 1. dělnická olympiáda, ještě později i III. světové ženské hry.
Po nástupu komunistů se z Letné stála přehlídková výkladní skříň. První vojenská přehlídka se konala už v roce 1949. Na Letné kvůli ní vždy vyrostly speciální slavobrány s portréty Stalina a Gottwalda (uprostřed). Tradice pokračovala až do 80. let (dole).
V roce 1897 se začala v Praze řešit otázka, jak propojit Staré město se severním předměstím. Prof. Jana Koula tehdy navrhl, že by se mohla prokopat Letná. Architekti se proto pustili do práce. Několik návrhů vypracoval také sám Jan Koula (1907, nahoře). Na druhém nákresu další jeho zářez, úplně dole pak celkový pohled na rozpůlenou Letnou od Antonína Engela.
Praha potřebuje novou univerzitu! Takové volání se ozývalo na přelomu století českou kotlinou. V roce 1905 vyšel článek profesora Niederleho, který veřejnost upozornil na myšlenku postavit univerzitu na Letné. Tím dal impuls architektům, kteří připravili a zveřejnili několik architektonických studií. Nejznámějšími se staly monumentální návrhy Antonína Wiehla (stavba s "florentskou" kupolí zcela nahoře), Jana Kouly (návrh budovy české techniky, uprostřed) a pozdější studie Antonína Balšánka, který plánoval na Letné celý kampus. Na nákresu úplně dole areál Vysoké školy technické z roku 1915.
Stalin nebo Tyrš? Prvnímu sochu postavili, druhý se musel spokojit jenom s nákresem. V době sílícího českého nacionalismu se na Letné plánoval monumentální pomník pro zakladatele Sokola Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. V roce 1911 vznikl návrh architekta Vlastimila Hofmana, nikdy však nebyl zrealizován.
Nová československá republika potřebovala nové reprezentativní budovy. Na Letné měl proto vyrůst areál ministerstev, kterému by vévodil parlament. Položený vyzývavě vůči Pražskému hradu - symbolu mocnářství. V roce 1928 byla vypsána soutěž na budovu parlamentu. Sešlo se šestnáct návrhů, z nichž byl jako vítěz vybrán Josef Štěpánek (nahoře), druhou cenu získal za svůj funkcionalistický návrh Jaromír Krejcar (uprostřed) a třetí Bohumil Hypšman za parlament s kupolí(dole).
Na Letné měla mít centrum nejen politika, ale také kultura. Jako protiváhu pro administrativní budovy plánovala Státní regulační komise v západní části Letné postavit galerii a knihovnu. Architekt Josef Gočár nakreslil její dvě varianty. První návrh je z roku 1928 (nahoře). Druhý, barevná kresba budovy Státní galerie a Masarykovy knihovny, pak z roku 1936.
Také po válce měl na Letné vyrůst parlament. V roce 1947 byla vypsána veřejná soutěž na budouvu Národního shromáždění. Přihlásilo se do ní 75 architektů. Zvítězila podlouhlá budova na hraně Letné od Františka Čermáka a Gustava Paula (nahoře). Druhou cenu získal Jaroslav Fragner za velkolepou stavba v antickém stylu, před níž měla být avenue pro vojenské přehlídky (uprostřed). Třetí cenu si odnesli Karel Dudych s Bohumilem Holým za podlouhlou funkcionalistickou stavbu.
V roce 1951 byla vypsána soutěž na pomník J. V. Stalina. Vítězem se stala práce sochaře Otakara Švece, pověstná "fronta na maso" (vlevo nahoře). Na dalších místech skončili sochaři Karel Pokorný (vpravo) a Josef Malejovský (dole). V listopadu 1962 - po odhalení kultu osobnosti - byla socha odstřelena.
Národní knihovna není první stavba od Jana Kaplického, která mohla na Letné stát. V roce 1994 navrhl Kaplický pro Prahu Památník obětem totality,který však nebyl nikdy zrealizován. Památník měl tvar neobvyklé "vrtule", ke které vedlo 42 schodů, symbolizujících 42 let nesvobody.
Žhavá současnost. Na Letné, těsně vedle nové Národní knihovny, mají v nejbližších letech vyrůst nájezdy do tunelu městského okruhu. Každý den budou chrlit tisíce aut. Kvůli tomu, že budova knihovny je plánována těsně vedle nich, se příští týden dokonce sejdou úředníci z magistrátu, památkáři a ředitel knihovny, aby zvážili, zda knihovnu o kus neposunout či jak celou situaci řešit.