Jen velmi málo lesbických párů je ochotno se ukázat veřejnosti. A především mluvit o svém životě. Když už, tak jen velmi anonymně, bez tváře a bez jména.
Boříme stále bariéry kolem
"Jsme zodpovědnější a citlivější, myslíme víc na své rodiny," říká Alena z Olomoucka, která žije se svou přítelkyní tři roky. Nedávno se vrátila ke své rodině z Prahy, kde léta bydlela. Právě kvůli anonymitě.
"Máme sice určitý okruh přátel, ale přece jen: rodina a pohoda v ní je pro naše vztahy velmi důležitá. Když si partnerka nepadne do oka s rodiči, vztah obvykle končí. Když už si s rodiči porozumí, pak je tu další problém, okolí. To vše musíme překonávat," popisuje mladá žena.
"Přece nedopustíme, aby to mamince v práci omlátili o hlavu, že mám přítelkyni a ne přítele. Nebo kvůli dětem, pokud je vychováváme. Ukazovali by si na ně ve školce," říká.
Alena nemusí ani dlouho pátrat v paměti, aby si vzpomněla na to, jak jednu její kamarádku, která má stejnou orientaci, posílal její otec opakovaně k psychologovi. Anebo na pár, který rodiče doslova "štvali jako koně, aby je od sebe dostali".
O ní a její partnerce nejbližší okolí ví a přijalo je. I tak občas slyší poznámky, které jí nejsou příjemné. "Říkají nám někteří, že jsme komunita. Copak jsme my dvě nějaká zvláštní skupina? Jsme pár, jako každý jiný," diví se.
Ale kroutí hlavou spíš nad poznámkami mužů, kteří rádi a příliš často prohodí: "Dvě ženský, no jo. Rád bych se podíval."
Neodpovídáme ideálu
Kateřina Beňová, jedna z mluvčích Gay a lesbické ligy, míní, že veřejnost i přes přijatý zákon o registrovaném partnerství jejich odlišnost ještě zcela nepřijala. "Narážíme na genderové stereotypy, které celkem jasně stanoví, že tou nejlepší vlastností správné ženy je skromnost a že pouze "krásná" žena se může vystavovat veřejně na obdiv," říká Beňová.
"Zatímco ty, které neodpovídají mediálně prezentovaným ideálům krásy jsou vystavovány nelítostné kritice a odkazovány mimo veřejný život," říká a potvrzuje, že ženám-lesbičkám daleko více vadí poznámky z okolí.
"Přidáme-li k tomu možnou šikanu v podobě rádobyvtipných sexistických poznámek, kterým jsou lesbické páry na ulici často vystavovány, není pak divu, že se většinou medializaci vyhýbají," vyvodila.
Marcela Šulcová, bývalá viceprezidenta sdružení SOHO, je přesvědčená, že cílené utajení lesbických párů souvisí s ženskou podstatou.
"Chlapi zůstanou vždycky chlapama a ženy ženskýma, ať už jsou hetero nebo homosexuální. Ženy se vlastně nikam, kde jsou moc vidět, nehrnou, ani do politiky," míní Šulcová. "Navíc dnešní mladé páry jsou daleko soběstačnější a nezapojují se tak do aktivit, jako dřív," dodala.
Podle Šulcové je ale veřejné přiznání se k orientaci ve svém důsledku velmi osvobozující. "Dokud jsem měla maminku, nechtěla jsem, aby se to dozvěděla, nechtěla jsem jí přidělávat starosti. Ptala by se mě, jak budu žít a trápila by se tím. Když jsem pak s tím vylezla na světlo boží, byla to aféra. Ale každá aféra přejde za čtyři dny," říká žena, která se svou přítelkyní žije už 16 let.
"Byl to příjemný pocit, že nemusím přítelkyni do telefonu říkat Jirko nebo Honzo a klidně kolegům v práci povyprávět, že mě ta moje včera pěkně namíchla, stejně jako každý jiný," dodává Šulcová.
Budeme chtít práva pro naše děti
Lesbičky mají ale na rozdíl od mnoha gayů také rozdílný pohled na to, zda by páry stejného pohlaví měly mít možnost adoptovat a vychovávat děti. Mnohé je totiž už dávno vychovávají.
"Nemyslím si, že jsou tyto děti nějak narušené. Znám případy, kdy ženy vychovaly děti z prvního manželství a potomci s výlučně ženskou výchovou žádný problém neměly a ani ve škole nepociťovaly potíže," říká Šulcová.
"Zatím ale ve společnosti doba nenazrála k tomu, aby se to bylo možné zlegalizovat," dodává. Podobně smýšlí i Kateřina Beňová.
"Adopce dětí gay či lesbickými páry je v naší zemi tak velké tabu, že je nemožné pokoušet se o racionální debatu," říká. Připouští však, že se o drobný krok české lesbické organizace přece jen časem pokusí.
"Budeme se snažit o uzákonění adopce dětí, které jsou biologicky spřízněné s jednou z partnerek či partnerů a žijí s nimi ve společné domácnosti, protože jinak jsou tyto děti státem znevýhodňovány vůči ostatním dětem," řekla Aktuálně.cz Beňová.
