Sdružení chce zrenovovat historickou památku přímo v Olomouci. Většinu peněz zatím získalo právě ze státního rozpočtu a právě díky lobbingu ministra vnitra.

Letos Langer při rozdělování peněz, jemuž se říká "porcování medvěda", získal 18 milionů - třetí největší částku, kterou poslanci pro "své" akce získali.

Dnes by měla být stvrzena, protože sněmovnu čeká nad rozpočtem závěrečné hlasování.

"Jsem připraven o významu projektu přesvědčit své kolegy v Poslanecké sněmovně a přinejmenším v první etapě se snažit získat peníze ze státního rozpočtu," slíbil před více než rokem Langer, který už dříve posílal státní peníze na areál golfového hřiště u Olomouce.

Dělám to pro veřejnost, pro Olomouc

Ministr a znovuzvolený místopředseda ODS dělá to, co další poslanci, kteří si každoročně rozdělují miliardy ze státního rozpočtu bez prověřování, zda jde o peníze vynaložené na akce, které stát nejnutněji potřebuje.

Politologická literatura má pro takové počiny speciální vysvětlení. Nazývá to skrytým sponzoringem politických stran. Poslanci si totiž dělají za státní peníze v místě bydliště kampaň. A mohou zadat zakázky spřáteleným firmám.

"Nedokážete ocenit tento projekt, který je prospěšný pro veřejnost? Přinese další obnovenou památku. Hrdě se k němu hlásím, a stejně tak další osobnosti," říká přesto ministr vnitra na dotaz, zda se mu nezdá takové posílání peněz "domů" nevhodné.

Už loni Langer poslal stejnému sdružení 7 milionů. A to v době, kdy bylo pouze založeno a Korunní pevnůstku, kterou má obnovit, ani nevlastnilo. Teprve letos v lednu městská rada v Olomouci rozhodla, že sdružení pozemek i se stavbou převede. Za symbolickou jednu korunu.

V čele rady stojí zase někdejší Langerův asistent, primátor Martin Novotný (ODS).

Zájem měli i jiní

Zmíněná pevnůstka, kterou sdružení získalo, stojí téměř v centru města a byl o ni mezi investory velký zájem. Usiloval o ni například i bývalý nájemce, firma Stavebnictví Pospíšil, která ji měla v nájmu několik let.

"Chtěli jsme pevnůstku také koupit a opravit. Využití by bylo podobné," řekl majitel firmy Tomáš Pospíšil.

Důvod, proč dali radní přednost Langerově sdružení, je podle primátora "v obsahové náplni projektu", který je v souladu s územním plánem města. Muzeum má mít návaznost na prstenec olomouckých fortů - malých pevnůstek, které měly útočníkům zabránit přiblížit se k městu.

V areálu, který je posledním dochovaným dokladem bastionové pevnosti z poloviny 18. století, zůstaly čtyři původní budovy.

25 miliónů za dva roky

Město převzalo areál zdarma od armády v roce 2000.

Několik měsíců nato ho pronajalo firmě Stavebnictví Pospíšil za 250 tisíc korun ročně. V historických prostorách z dob Marie Terezie byl od té doby sklad soukromé firmy a celý areál chátral.

Sdružení chce v areálu pevnůstky vytvořit odpočinkovou zónu s infocentrem, muzeem a vzdělávacím centrem s interaktivní náplní. Náklady odhaduje v řádu desítek milionů korun.

Při porcování státních miliard už tedy sdružení za dva roky získalo (dnes získá) dohromady 25 milionů korun. Stovky tisíc přijalo od nadací.

Z ministerstva kultury pak loni přišlo 800 tisíc korun na opravu střechy prachárny.

Když nejsou sponzoři...

Na tom, že miliony plynou díky politickému vlivu vládnoucího politika, nevidí lidé ze sdružení nic špatného.

"Za politický lobbing se v tomto případě nikdy nebudu stydět. Využíváme legitimních možností," říká předsedkyně sdružení a Langerova asistentka Markéta Záleská. "Peněz na kulturu stát posílá skoro nic a památky chátrají," dodala.

Miliony hodlá získat také z Bruselu.

Langerovu spolku v tom opět pomůže město vedené politiky ODS. Plánuje žádat o 240 milionů na cestovní ruch. Část, asi 25 milionů, z toho získá občanské sdružení na "svoji" pevnůstku.

...máme erár

Další sponzory "muzeum" prakticky nemá, i když si loni stěžovalo v místním tisku, že muselo silné soukromé sponzory odmítnout, protože nemělo ještě pozemek ve vlastnictví.

"Máme soukromé sponzory, jsou to naši členové. Jejich příspěvky ale nepřesahují řádově desítky tisíc," říká Záleská. Mezi členy sdružení patří například také bývalá náměstkyně primátora a funkcionářka místní ODS Marcela Hanáková.

O tom, že se za peníze z rozpočtu opravdu něco dělá, není pochyb. Sdružení ale dosud veřejnosti účty nepředložilo. "Dokončujeme webové stránky, kde vyúčtujeme každou korunu, kterou jsme použili," slibuje ale Záleská.

Z muzea na kurty

Protože městská pevnůstka spravovaná za státní peníze těsně navazuje na botanickou zahradu včetně rozária, vedení města uvažuje, že i ono se nakonec pustí do práce. "Tyto areály jsou spolu provázané, proto chceme, aby se zároveň s rekonstrukcí pevnůstky začalo diskutovat také o podobě a využití rozária," uvedl před nedávnem v místním tisku primátor Martin Novotný.

Rozárium jako součást botanické zahrady na ploše 3,5 hektaru se může pochlubit unikátní sbírkou růží. V expozici jich je 424 druhů, stejně jako v Botanickém ústavu AV. Ale i ono muselo před více než rokem ustoupit zájmům vedení radnice.

Přes petice obyvatel v něm nechalo město soukromou firmu postavit další tenisové kurty. Areál pevnůstky, kterou spravuje sdružení, tak navazuje na komplex tenisových kurtů a také na areál bývalých městských lázní. Ty pod vedení ODS a ČSSD radnice před pár lety zrušila a přebudovala na byty pro prominenty. V lázních nyní bydlí lidé spojení s ODS i členové strany.

Také proti zrušení lázní protestovaly přitom Olomoučané v peticích. Byty, kurty, obnovená botanická zahrada i odpočinková zóna v pevnůstce budou nyní tvořit jeden areál.