Praha - Je to možná ta nejstarší a nejvzdálenější stařenka, kterou kdy kdo viděl na vlastní oči. Je sice kanibalka, ale je krásná.
A je možná také nejfotografovanější a nejportrétovanější na severní polokouli. A nikdo nezná její "pravé" jméno. Astronomové jí říkají všelijak: Velká mlhovina v Andromedě, NGC 224, či M 31. Ano, řeč bude o galaxii ležící v úctyhodné vzdálenosti dva a půl miliónu světelných let, a přesto takřka za humny.
Svůj dalekohled a CCD kameru na ni zaměřil Martin Myslivec z Hradce Králové (jeho webovou stránku najdete ZDE). Ze získaných záběrů sestavil snímek, který vyhrál cenu astronomická fotografie měsíce září, kterou vyhlašuje Česká astronomická společnost.
Jak je daleko?
Objekt svou pravou podstatu před astronomy dlouho skrýval.
Hvězdář William Herschel jej umístil do vzdálenosti dvěstěkrát větší, než činí vzdálenost Síria. Tedy jen na zlomeček dálky, v níž leží ve skutečnosti.
Jeho syn John poprvé vyslovil domněnku, že se skládá z mnoha hvězd. V roce 1885 zazářila v mlhovině jasná hvězda: supernova S Andromedae. Ta se stala argumentem jak pro skupinu podporující "hvězdné" složení galaxie, tak paradoxně pro skupinu odpůrců, kteří si tehdy nedovedli vysvětlit nepředstavitelnou svítivost nové hvězdy.
Astronom Edwin Hubble roku 1923 pomocí stopalcového reflektoru na Mt. Wilsonu objevil přímo v galaxii dvanáct proměnných pulsujících hvězd (cefeid) a stanovil její vzdálenost na 285 000 parseků. Nyní víme, že ani on se úplně netrefil, a odhadujeme vzdálenost galaxie na téměř 770 kiloparseků, tedy přibližně 2,5 miliónů světelných let. Její průměr je odhadován na 180 tisíc světelných let. A co je zajímavé, rychlostí 310 km/s se přibližuje k naší domovské Galaxii.
Vzdálené setkání
Co to pro nás znamená? "Asi za dvě miliardy let, tedy ještě v době aktivního života našeho Slunce, se obě galaxie přiblíží a proletí velkou rychlostí těsně kolem sebe. Poté se na svých drahách obrátí a za další tři miliardy let splynou do jedné, pravděpodobně eliptické galaxie," popisuje Marcel Bělík z České astronomické společnosti.
Slunce bude vyvrženo ze své dráhy a usadí se ve vzdálenosti asi 100 000 světelných let od středu této nově vzniklé galaxie. To bude asi čtyřikrát dále od středu než dnes. Spirální ramena naší Galaxie, Mléčná dráha, zmizí a namísto nich uvidíme nad hlavami chaos mnoha hvězd.
Ale to bude až za moc dlouho. Dnes se můžeme kochat fotografií nyní viditelné podoby, kterou do soutěže zaslal Martin Myslivec. Na snímku můžeme obdivovat krásně vyvinutá spirální ramena a mnoho dalších detailů. Krása fotografie tkví v precizním pohledu na notoricky známý astronomický objekt, ve hře barev a tvarů, v čistém pohledu do krásných hlubin vesmíru. Ukazuje nám prostě galaktickou dámu v tom nejlepším světle.
| Více se o soutěži Česká astronomická fotografie měsíce dozvíte ZDE. |
