A vyplatilo se mu to: jeho snímek vyhlásila porota z České astronomické společnosti jako nejzajímavější astronomickou fotografii měsíce března.

Autor, profesor Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, se za ním vypravil nejdříve do Chile a pak až na vrcholky argentinských sopek. Výsledné dílo složil ze třinácti snímků pořízených z vrcholku hory oblasti Nahuel Huapi.

Dvojitý zájem

Je to vlastně letos podruhé, kdy zájem poroty vzbudila fotografie zachycující kometu McNaught. Poprvé to bylo v lednovém kole, kdy cenu získal Jan Šafář, který se za pozorováním tohoto nebeského úkazu vypravil do Austrálie. (Podívat se můžete ZDE.)

Na snímku Miloslava Druckmüllera však znalce oblohy zaujmou kromě komety samotné ještě další objekty, z našich krajů nepozorovatelné. Tak především dvě Magellanova mračna, Velké a Malé, což jsou trpasličí satelitní galaxie obíhající tu naši domovskou.

Větší z nich je od nás vzdáleno téměř 180 000 světelných let, to menší je o trošku dále, 210 000 světelných let.

Prapůvod v perských pozorováních

Pro nás je objevil Fernando Magellan v roce 1519, ale patrně právě o nich se zmiňoval již o patnáct let dříve Amerigo Vespucci. Ve svém dopise psaném během své třetí objevné výpravy popisuje na obloze "tři baldachýny - dva jasné a jeden temný". V těch jasných můžeme spatřovat právě Magellanova mračna, o tmavém se předpokládá, že se jedná o "Uhelný pytel": temnou mlhovinu v souhvězdí Jižního kříže.

Ani Vespucci však nebyl první, kdo zaznamenal své pozorování Velkého Magellanova oblaku. Již roku 964 našeho letopočtu jej popsal perský astronom Al Sufi ve své knize hvězd Al Bakr.

Další snímky oblohy s kometou najdete na stránce Miloslava Druckmüllera ZDE. Ze spodní části téže stránky se pak dostanete do profesorova deníku, v němž popisuje svou honbu za kometou po Jižní Americe.