Kleť - Po sedmi letech se vrátila k Zemi jediná kometa nalezená pozorovatelem z nynější České republiky.
Kometa se jmenuje Tichý podle svého objevitele Miloše Tichého z jihočeské Observatoře Kleť, který si jí všiml v říjnu 2000.
"Objev byl vlastně vedlejším produktem: při hledání planetek, které by se mohly přiblížit k Zemi, jsem tuhle kometu našel na snímcích oblohy. Úplně stejně, tedy při hledání asteroidů, dnes hvězdáři objevují komety všude ve světě," popsal Miloš Tichý pro Aktuálně.cz.
Můžete se zeptat: Rozhovor čtenářů Aktuálně.cz s Milošem Tichým
Jen dvě "evropské" komety za osm let
Objev komety hvězdářem z našeho kontinentu není vůbec častý. Za posledních osm let nalezli při pohledu z Evropy kometu jen Miloš Tichý a německý astronom Sebastian Hönig.
Většinu nově zjištěných komet dnes nacházejí jako první astronomové v USA, následováni kolegy z Austrálie, Japonska a Číny.
Světoznámým objevitelem komet je také český astronom Luboš Kohoutek, který ovšem působí od roku 1970 v hamburské univerzitní hvězdárně. Našel jich pět.
S komou, ale bez ohonu
Hvězdáři z Kletě nyní znovu vystopovali "svoji" kometu, která se opět vrátila k Zemi, na snímcích pořízených pomocí jejich teleskopu Klenot poblíž předem vypočtené polohy.
Kometa je obklopena malým oblakem prachu a plynů, takzvanou komou, nemá však viditelný ohon. Dá se rozpoznat většími hvězdářskými dalekohledy s elektronickým záznamovým zařízením. Pouhým okem ji nikdo neuvidí.
Vlasatice jsou zdaleka
Komety a planetky (asteroidy) jsou vesmírné útvary vzniklé z hmoty, která zbyla při formování sluneční soustavy. Jejich velikost může dosahovat až třetiny našeho Měsíce.
Podle současných poznatků se planetky utvářely blíže Slunci; nejvíce jich krouží mezi Marsem a Jupiterem, ale existují i takové, které se pohybují v blízkosti Země. Jsou to tělesa z pevné hmoty: kamenů, případně i železa.
Přímo astronomové z Kleti objevili 884 takzvaných číslovaných asteroidů. Tedy takových, jejichž dráha už je velmi přesně spočítána. Našli také dalších několik set planetek, u nichž je dráha známa s menší přesností.
Oproti tomu komety vznikly ve vzdálenějších částech sluneční soustavy, až za dráhou Neptunu. Kolem Slunce se pohybují po dráze v podobě hodně protáhlé elipsy. V materiálu komet jsou látky, které se v blízkosti Slunce uvolňují, například led. Uniklé plyny společně s prachovými částicemi pak zůstávají za kometou a vytvářejí její ohon. Proto se jim také říká vlasatice.
Čtěte také:
| V souhvězdí Persea se rozzářila výrazná kometa. Příčiny hvězdáři jenom odhadují |
