A zároveň nebere v potaz její ochranné účinky proti vážným onemocněním, citovala agentura AFP odborníky z Mezinárodního vědeckého sdružení kávy (ASIC).

I při konzumaci poměrně velkého množství (šest šálků denně) káva nepovede k srdečním nebo zažívacím problémům u zdravého jedince.

Naopak - sníží riziko, že člověka postihne Parkinsonova choroba nebo cukrovka, tvrdili vědci na nedávném zasedání ASIC v jihofrancouzském městě Montpellier.

Nedorozumění pramení podle nich z toho, že lékařské výzkumy kávy se téměř dvě století zaměřovaly jen na vliv kofeinu.

"Výzkum byl dlouho příliš úzký, byl zaměřen téměř výhradně na kofein, zatímco káva je ohromně rozmanitý nápoj," říká jedna z nejlepších odbornic na vztah kávy a zdraví Francouzka Astrid Nehligová.

Káva obsahuje jisté kyseliny a další látky, které například odbourávají volné radikály. Nacházejí se v ní také užitečné minerály, především draslík a magnézium.

"Káva podle všeho snižuje o 60 až 80 procent riziko tvrdnutí jater," tvrdí Carlo La Vecchia z výzkumného ústavu léčiv v Miláně.

Bertil Fredholm ze švédského ústavu Karolinska Institute hovoří o pevných epidemiologických důkazech, že spotřeba kávy může u lidí předejít vzniku Parkinsonovy choroby.

Specialista na cukrovku z Helsink Jaakko Tuomilehto se domnívá, že hrozba typu diabetu, který je spojen se špatnou životosprávou a nedostatkem pohybu, se při konzumaci pěti až šesti káv denně může snížit o 50 procent.

Vědec z lékařské fakulty ve Vídni Siegfried Knasmüller tvrdí, že káva je účinnější než ovoce a zelenina proti oxydaci DNA, která je zdrojem řady vážných nemocí, zvláště rakovin.

Káva však současně obsahuje i látky, které mohou být rakovinotvorné. Americký toxikolog James Coughlin jich spočítal na 30.

Žádná studie však dosud neprokázala, že by existoval vztah mezi spotřebou kávy a vznikem rakoviny. Proto je potřeba vést výzkumy, které berou v úvahu kávu jako celek a nezaměřovat se na její jednotlivé složky, jejichž účinky se mohou vzájemně rušit.

Je nutné také brát na zřetel, že u některých lidí je velká spotřeba kávy provázena velkou konzumací alkoholu a cigaret. Vědci by se také měli naučit rozlišovat, jaké účinky má různá forma konzumace kávy, například z málo vody, z více vody, s mlékem, bez mléka, s cukrem, bez cukru a podobně. Různé druhy kávy mají také jiný obsah kofeinu a dalších látek.

Nizozemský epidemiolog Cuno Uiterwaal, který zkoumal riziko infarktu u velkých konzumentů kávy, soudí, že obavy nejsou v žádném případě na místě. Není však s to stanovit doporučené denní množství kávy. "Je vždy velmi těžké převést výsledky z vědeckého pozorování do lékařské rady," vysvětlil.