Jak vypadala Kyselka, když ještě vzkvétala

1/50 Přehled fotografií
Historik Muzea Karlovy Vary Stanislav Burachovič a historik architektury Lubomír Zeman z Národního památkového ústavu jsou autory výstavy, která dokumentuje rozkvět, slávu a úpadek Lázní Kyselka.
Podle Zemanových slov je smyslem výstavy seznámit veřejnost s významem a hodnotami jednotlivých objektů v lázních a tím dokázat, že Kyselka je lázeňský Karlštejn. Jedná se o reakci na dnes již památná slova prezidenta Klause po příjezdu do zchátralé Kyselky: "Co si budeme povídat, žádný Karlštejn to není..."
Stav někdejších Lázní Kyselka vzbuzuje vášnivé polemiky. Výstava měla být nekonfliktní. Nakonec ale není. Karlovarské muzeum požádalo firmu Karlovarské minerální vody (KMV) o zafinancování některých výstavních panelů. Firma souhlasila, ale podle původních tvůrců si výstavu příliš přivlastnila a přizpůsobila svým zájmům.
Co by tomu řekl Heinrich Kaspar Mattoni (1830-1910), výhradní vlastník Kyselky a všech pozemků a minerálních pramenů v okolí. "Mattoniho investiční péčí se Kyselka v krátkém čase stala oblíbeným lázeňským a turistickým místem nadregionálního významu. Vznikly tu moderní stáčírna minerální vody, celá řada nových lázeňských budov, vodoléčebný ústav, kolonáda, lesní promenády s vyhlídkami a rozhlednou jakož i četná technická zařízení (lanová kolejová zdviž pro transport lahví, výrobna lahví, bednárna, stáje pro povozy aj.)," napsal před dvěma lety historik karlovarského muzea Stanislav Burachovič k výstavě ke 100 letům od Mattoniho smrti.
Minerální vodě z Kyselky se říkalo "Kysibelka". Německý název pro lázně Kyselka byl totiž Giesshübl, což se zkomoleně četlo jako "Kysibl".
Ukázky knih dr. Josefa Löschnera o Kyselce. V popředí "Historie Mattoniho rodiny. Vlevo původní láhev "Mattonky".
Inhalační pavilon (kolem roku 1885)
Chvilkami si člověk myslí, ľe se ocitl na výstavě archeologických vykopávek Ľe středověku. Jenľe ony to jsou jedny z mála uměleckých relikvií památky z poloviny 19. století... Jak se píąe na stránkách Národního památkového ústavu: "Aby návątěvník výstavy byl vtaľen do bezprostřední situace Lázní Kyselka, byl proveden přímo v terénu sběr artefaktů, rozesetých kolem památkově chráněných budov. Syrový dojem rozpadající se Kyselky tak zprostředkují části honosné ątukové výzdoby z Mattoniho vily, pavilónu Ottova pramene a Vilemínky (...)"
Z příkopu u stáčírny Löschnerova pramene byly již dříve zástupci Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR zachráněna okna a žaluziové okenice (...)
Shromážděna je i cenná historická plánová dokumentace ke stavbě jednotlivých lázeňských i provozních objektů, která je takto souborně vystavována vůbec poprvé.
Cenné relikty z antiky? Ne, z poloviny 19. století...
Artefakty z kyselských lázní. Podle prezidenta Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD) Pavla P. Riese byla tato výstava "zneužita firmou, která je symbolem zničení tváře Kyselky". Je ovšem sporné, nakolik KMV profituji z výstavy, která mj. ukazuje jak se někdejší lázně rozpadají a vystavuje jako cennost jedny z mála dochovaných dveří, které byly vyneseny ze suti propadlé střechy Mattoniho vily...
Kolonáda Ottova pramene (kolem roku 1930).