Olomouc - "Lidé nepoužívají vlastní úsudek, nechávají se unášet proudem," říká docent Ivan M. Havel, který teď přebíhá od jednoho promítání populárně-vědeckého filmu k druhému.
Bratr bývalého prezidenta je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd. A nyní je také členem české poroty na festivalu Academia film Olomouc.
Mohou populárně-vědecké filmy zvýšit vzdělanost lidí?
To jistě ano. Avšak vzdělanost je jedna věc, ale co mi připadá podstatnější: řekl bych, že nepřibývá moudrost. Možná jí dokonce ubývá. Lidé nepoužívají vlastní úsudek, nechávají se unášet proudem, myslí pod vlivem jiných lidí, televize a vůbec médií.
Mohou to tedy snímky promítané na olomouckém festivalu aspoň trochu změnit?
Některé snad ano. Hlavně takové, které ukazují, že nové poznání je vlastně dobrodružství. Někdy se věda představuje tak, že je užitečná, protože přináší jakési "praktické aplikace". Podle mě je ovšem ještě důležitější to, že věda otevírá nové obzory myšlení. Vysvětluje svět, nebojí se záhad. To ještě nemusí souviset s "užitečností". Opravdová věda se nesmí ostýchat přiznat, že zdaleka ne všechno už víme. Když vědecká publikace nebo populárně-vědecký film chce vzbudit dojem, že už je všechno jasné, zavání to nepodloženou pýchou. Přesnější je vždycky uznat, že tohle jsme se dozvěděli, a při tom jsme zjistili, že tohle ještě nevíme. To je přece fascinující pro vědce i pro další lidi, kteří žijí v dynamickém světě a neuzavírají se do představ, že se už nic nemění.
Ono to využití nových poznatků v praktickém životě připomínají mnozí vědci nebo popularizátoři vědy proto, aby ukázali veřejnosti, že nemusí litovat, když vědcům dává peníze na jejich bádání.
Jistě, to chápu. Ale byla by nedobrá představa, že vědec něco vymýšlí jenom na takzvanou společenskou zakázku. Vědec v tom výzkumu, kterému se obvykle říká základní výzkum, se prostě snaží poznat něco nového, rozšířit znalosti, pochopit souvislosti. Často ani předem neví, kam jeho bádání povede. Až později mohou jeho objevy mít nějaké praktické důsledky, možná i nepředvídané. Třeba takový mobilní telefon je založen na fyzikálních poznatcích objevených před desítkami let. Tehdejší badatele určitě nenapadlo, jak to ovlivní náš dnešní život. Praktické aplikace nového poznání prostě nemůžete předem plánovat.
Žádný člověk asi nemůže zvládnout takové množství informací, jaké obsahují třeba populárně-vědecké filmy představené tady v Olomouci.
To přece nevadí. Zvýšit vzdělání neznamená mít v hlavě spoustu informací, ale mít přehled, vhled a nadhled. A k tomu tyhle filmy, doufám, pomohou. Řekl bych, že vzdělanější společnost je ve všech směrech bohatší společnost. A když se to podaří, vzdělání povede i k prohloubení moudrosti člověka, umožní mu to nezávislost na vnucených informacích a v tom smyslu i svobodnější život.
| Články o chlapci, který celý život strávil v bublině, o indiánech, kteří natáčeli svůj život vlastním pohledem, i další informace a také videoukázky z festivalu Academia film najdete ZDE. |
