Paříž/Praha - Snad nejkontroverznější odborný článek, jaký byl kdy v prestižním vědeckém periodiku otištěn, vyšel přesně před dvaceti lety v časopisu Nature.
Výzkum francouzského vědce Jacquese Benvenisty totiž dokazoval, že čistá voda si uchovává vlastnosti látek, které v ní byly předtím rozpuštěny, i poté, co jsou z ní tyto látky odebrány. Vyvolal spory, které trvají dodnes.
Velký třesk
Benveniste zkoumal látky, které vyvolávají alergickou reakci. Ty rozřeďoval, až z původního roztoku zbyla jen čistá voda. Jenže zjistil, že když tuto vodu nanesl na pokusné buňky, stejně v nich vyvolala alergickou reakci. Pokud by během pokusu nedošlo k žádnému pochybení, znamenalo by to pro fyziku a chemii obrat srovnatelný s velkým třeskem.
K obratu by však nedošlo jen v těchto disciplínách, zásadní vliv by výzkum měl i na "ospravedlnění" léčebného systému homeopatie, která spočívá právě v tom, že se léčivá substance podobným způsobem rozředí.
Sám Benveniste pro BBC uvedl, že byl výsledky výzkumu šokován: "Je to, jako byste hodili klíčky od vašeho auta do řeky a pak zjistili, že voda z té řeky umí nastartovat motor."
Revoluce se nekoná?
Bylo potřeba dokázat, zda je výzkum spolehlivý. Proto se editor časopisu Nature John Maddox rozhodl, že nechá pokus prověřit nezávislou komisí a u článku, který o výzkumu vyšel, nechal vydat prohlášení, že výsledky nemusely být dosaženy správnou cestou.
Komise, kterou Maddox osobně vedl, přišla se závěry, které pro Benvenistu nevyznívaly dobře: výsledky nebyly hodnověrné. Komise se poté rozhodla připravit zprávu o tom, jak Benvenistovi asistenti podvědomě zkreslili data. Benveniste v reakci na to opustil akademickou půdu, ale až do své smrti v roce 2004 tvrdil, že výzkum byl platný.
Výzkum stejně pokračuje
Co se tedy po dvaceti letech od pokusu změnilo? Mnoho Benvenistových následovníků se pokusilo experiment potvrdit a podle BBC měli někteří pozitivní výsledky, výzkumy však nebyly nikdy prováděny dostatečně důsledně a přesvědčivě. Profesor Martin Bland z nemocnice při univerzitě sv. Jiří v Londýně dokonce tvrdí, že pro to, aby bylo možné potvrdit nějaký rozdíl mezi čistou vodou a vodou z roztoku s alergenem, není absolutně žádný důkaz.
Jenže to vůbec neodradilo Benvenistovy následovníky. On sám založil společnost DigiBio, která nezůstala jen u testů s alergeny, v roce 2001 se jejím pracovníkům údajně povedlo vodou "informovanou" lékem heparin zmírnit srážení krevní plazmy.
Navíc společnost přišla s tím, že voda nejenom že má jakousi formu "paměti", ale že tato paměť muže být digitalizována. Tedy že je možné "informaci" získanou z rozřeďování převést na elektronický kód a poslat například emailem. A následně tímto kódem elektromagneticky "informovat" normální vodu. Jenže tyto poznatky nepotvrdila ani americká vojenská výzkumná agentura DARPA, která experimenty DigiBio podrobila přezkoumání.
Čeští homeopati nejsou proti
Že by však tento způsob mohl fungovat, nevylučuje ani prezident České komory klasické homeopatie MUDr. Luděk Smékal.
"Vlastnosti vody nejsou dosud plně prozkoumány, stejně jako podstata fungování světa kolem nás, přestože mnozí lidé nabyli dojmu, že tomu tak již dávno je, či jsme těsně před cílem. O tom, že voda je schopna uchovat charakter látky, se kterou přišla do styku, se dávno přesvědčili v praxi pacienti homeopatů ,a to nejen dospělí, ale i velmi malé děti, zvířata, dokonce rostliny. Ve světovém měřítku je homeopatie po čínské medicíně druhým nejrozšířenějším léčebným systémem," tvrdil pro Aktuálně.cz.
Společnost DigiBio dala svůj software do prodeje, kdo mu uvěří, může si jej pořídit za cenu "pouze" kolem tisíce dolarů. Zatím však zdaleka není jisté, že se společnosti v budoucnu podaří své výzkumy potvrdit i před přísným zrakem kritických odborníků.
Přečtěte si také:
Šokovali experty. Dostali Bludné balvany
Ochutnali jsme vodu z Marsu, jásá americká NASA
