Jak vypadá město naruby. Zpustlá místa do měst patří, připomíná kniha českých expertů

1/15 Přehled fotografií
„Městská příroda je bohatá a zajímavá, ať už z hlediska rostlin i živočichů. Z pohledu přírody je bohatší než krajina kolem něj, která je zemědělská a herbicidováná,“ vys
Petr Pokorný fotí vágní terény už od 90. let. Vyhledával tehdy místa, které si pamatoval z dětství, aby zdokumentoval, jak se od té doby změnila.
Na opuštěných a divokých místech Pokorný často nacházel cizokrajné rostliny. Předpokládá, že přicestovaly na ptácích nebo nákladních vagónech převážejících zahradnický ma
Inspirací mu byla série knih Zmizelá Praha nebo cykly Jana Saudka zachycující industriální krajinu mostecka.
K vyhledávání opuštěných míst používal mapy staré Prahy. Při jejich průzkumu si všímal nejen jejich proměny, jako biologa ho zajímala také živá příroda.
„Při terénním zkoumání jsme se setkávali s bezdomovci i narkomany, nebezpečí jsem ale nikdy nepocítil. Měl jsem s nimi vždy dobré vztahy,“ říká Pokorný.
Nových vágních terénů vzniká poměrně málo. Jsou to většinou zanedbané parky nebo zarostlé pruhy podél dálnic a železnice.
Většinu míst fotí bez lidí, aby zdůraznil jejich opuštěnost a nostalgii, která z této opuštěnosti a pomíjivosti vyplývá.
Kniha dokumentujeme konec divoké fáze Prahy. Neznamená to ale, že by zanedbané prostory v budoucnu zanikly úplně.
„Městská příroda jde zkrotit jenom s velkým úsilím. Jakmile poleví, začne rychle divočet,“ říká Radan Haluzík.
„Teď jsou peníze a investuje se do nich. Až se investovat přestane, začnou mnohá z těchto míst zase chátrat a chopí se jich příroda,“ uvádí Haluzík.
Jedním z problémů, které brání využití chátrajících prostor, jsou nevyřešené majetkové vztahy.