Jak velký vliv má tepelná izolace na spotřebu energie?
Vzhledem ke špatným tepelným vlastnostem nezateplených starších domů jsou následně zateplením úspory za vytápění velmi významné a mohou přesáhnout i 50 procent. To však není jediný pozitivní efekt zateplování. Vlastní konstrukce se zateplením účinně chrání proti povětrnosti, a tím se prodlužuje její životnost. Zateplení také definitivně odstraňuje problémy s promrzáním stěn (většinou rohů místností), které se často projevuje růstem plísní na vnitřním povrchu zdí. Odstraněním plísní, nepříjemného pocitu chladných stěn a podlahy se také velmi zvyšuje komfort bydlení.
Kudy nejvíce teplo uniká?
Vnější zateplení budovy, pokud je správně navrženo a provedeno, dokáže odstranit i tzv. tepelné mosty obvodového pláště, tedy místa v konstrukci, kudy uniká mnohem více tepelné energie než v bezprostředním okolí tohoto místa. Nejčastější výskyt tepelného mostu vykazují ostění oken, okolí střešních atik, či připojení lodžiových prvků. Tepelné ztráty plných konstrukcí se zateplením sníží. Nejvyšší podíl pak činí tepelné ztráty výplněmi otvorů.
Jaké technologie zateplení mohu ve starším objektu použít?
Doporučujeme úplně stejné zateplení jako u nových budov, ale před vlastním provedením je vhodné nechat odborníkem zjistit aktuální stav objektu. Jedná se především o množství vlhkosti ve zdech, stav hydroizolace apod. V případě nadměrné vlhkosti se nejprve řeší její omezení a teprve poté vlastní zateplení.
Jak se vyvarovat největších chyb?
Před zahájením samotného výběru zateplovacího systému je třeba přizvat odborníky na statiku, stavební fyziku a provést energetický audit, který prověří jak jsou energie v auditovaném objektu využívány. Na základě tohoto auditu lze pak vybrat optimální energetický projekt.
Komu ho zadat?
Energetický audit smí provádět pouze energetický auditor na základě osvědčení získaného dle zákona č. 177/2006 Sb. Seznam energetických auditorů vede Ministerstvo obchodu a průmyslu a také ho lze najít u Asociace energetických auditorů. Energetický audit posuzuje energetickou náročnost budovy, což je u existujících budov skutečně spotřebované množství energie. U novostaveb a projektů změn staveb se jedná o vypočtené množství energie, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním, úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení. Výsledkem auditu jsou tedy informace o způsobech a úrovni využívání energie a návrh opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor.
Jaká hrozí nejčastější rizika?
Zateplení je investice na desítky let a v případě neodborně provedené práce se může stát, že se bude celá fasáda dělat později znovu či opravovat. Riziko je nejen v nesprávně vybraném materiálu, ale také v provedených detailech, které mají vliv na praskání a potrhání fasády. Otázkou je i kvalita estetického provedení, nerovnosti apod.
Správně a odborně provedené zateplení má stejné izolační vlastnosti minimálně 30 let a podle zahraničních zkušeností je životnost i mnohem delší. Proto je vhodné zajistit si autorizovaného dodavatele s dobrými referencemi.
Jak hospodařit s energiemi v zatepleném bytě s ohledem na udržení správného mikroklimatu?
Aby zateplený dům bezvadně a co nejefektivněji fungoval, musí být doplněn vhodným způsobem vytápění a větrání v místnostech. Obvykle je nutné znovu zregulovat otopnou soustavu v domě. Čím lepší jsou tepelně technické vlastnosti budovy, tím menší je množství energie potřebné při vytápění a současně se tím snižují nároky na dimenzování technických zařízení budov a na tepelné zdroje.
Výměna vzduchu se v místnostech obvykle sníží, což může být doprovázeno nepohodou vnitřního mikroklimatu v bytech, rosením nebo objevením plísní. Proto se při navrhování projektu navrhuje i nucená regulovaná výměna vzduchu, která zaručí nejen dodržení hygieniky požadovaných výměn vzduchu, ale i minimalizaci tepelných ztrát větráním.
Kdy se mi vrátí náklady na zateplení?
Průměrná návratnost investice do zateplení činí 7-10 let. Spotřeba domu se posuzuje podle spotřeby KWh na m2 obytné plochy za rok. Starší nezateplené domy mají spotřebu 200 KWh/m2/rok. Trendy v budoucí výstavbě jednoznačně míří k nízkoenergetickým zatepleným stavbám, které mají spotřebu pouhých 50 KWh/m2/rok, což znamená, že lze v případě plánovaného zateplení při výstavbě nových staveb ušetřit až 2/3 běžně spotřebovávané energie.
Větší rodinný dům dnes zaplatí za plyn 40-50 tisíc Kč a po zateplení může tuto částku snížit až na 20-30 tisíc. Při investici do zateplení například ve výši 150 tisíc je pak její návratnost do 7 let. Zateplení staveb se tak stává velmi dobrou investicí s vysokou mírou zhodnocení peněz. A protože je dnes již jasné, že teplo levnější nebude, zhodnocení vložených peněz formou uspořených nákladů za vytápění se každoročně zvyšuje.
Odpovědi na základní otázky k zateplování jsme získali od Sdružení EPS (výrobců pěnového polystyrénu).
