Průměrná mzda v České republice činí 20 000,- Kč. Tato částka představuje přibližně čtvrtinu průměrného platu německého či rakouského zaměstnance. I přesto musí Český zaměstnanec odpracovat průměrně delší dobu, než jeho zahraniční kolegové. Zatímco průměrná týdenní pracovní doba činí v Rakousku 39,9 hodiny týdně, v Dánsku 34,9 hodiny týdně a v Polsku 41 hodiny týdně, v Česku tato doba činí 42,2 hodiny týdně. V přepočtu na hodinovou mzdu je tak plat našich zaměstnanců ještě nižší, než vyplývá z porovnání průměrných měsíčních mezd v Českém hospodářství a v zemích EU.

Dle studie Mezinárodní organizace práce a Evropské komise bylo zjištěno, že právě zaměstnanci nových zemí EU mají delší pracovní dobu než zaměstnanci v bohatších západoevropských zemích. Kratší pracovní doba v mnoha západoevropských zemích je způsobena uplatňováním tzv. 35 hodinového pracovního týdne.

35 hodinový pracovní týden?

35 hodinový pracovní týden se v největší míře uplatňuje ve Francii, kde je stanoven zákonem a kde byl prosazen bývalou socialistickou vládou. Kratší pracovní týden se navíc uplatňuje u mnoha společností v dalších zemích EU. Jeho hlavním úkolem mělo být především snížení nezaměstnanosti, která ve Francii představovala 12 %, v Německu se pohybuje dlouhodobě nad 10 %. Zaměstnanci tak za stejnou mzdu odpracují kratší pracovní dobu. Výsledky 35 hodinového pracovního týdne však už jednoznačné nebyly a s odstupem času se ukazují jako poměrně škodlivé.

Navštivte naši velko přílohu o BYDLENÍ!! Ceny, novinky, rady a typy pro pořízení a prodej bytů!

Nejen že se podstatně nesnížila nezaměstnanost, ale naopak se podnikům výrazně zvýšily již tak vysoké mzdové náklady. Vysoké platy a související náklady pak patří k jedním z hlavních důvodů odchodu firem a přesunu výroby do levnějších zemí. V mnoha podnicích se tak po dohodě s odbory pracovní týden opět prodloužil.

Co je příčinou dlouhé pracovní doby?

K nejdůležitějším příčinám dlouhé pracovní doby v nových členských zemích EU, mezi které patří i ČR je především nízká produktivita, která je v případě naší země na úrovni 54 % průměru EU. Lze říci, že průměrný Čech vyprodukuje za stejnou pracovní dobu pouze polovinu toho co jeho kolega na západě. Problém nízké produktivity jsme zdědili z dob centrálně řízeného hospodářství a zlepšuje se jen postupně.

Následkem nízké produktivity práce není jen delší pracovní doba, ale též právě výrazně nižší mzdy. Růst mezd je tedy úzce napojen na růst produktivity práce. Čím rychlejší a výkonnější bude nejen naše práce, ale i moderní technologie s kterými pracujeme, tím rychleji nám porostou mzdy, eventuelně se bude krátit pracovní doba.

Velmi významným problémem je též nedostatečné využívání zkrácených pracovních úvazků, které jsou v západních zemích velmi rozšířené a mají tam velkou tradici. V České republice tak krátkých pracovních úvazků využívá jen velmi málo lidí. Důvodem jsou  nízké mzdy, které rodinnému rozpočtu pomohou jen velmi málo.

Dalším z důvodu dlouhé pracovní doby jsou nepochybně tradice a vztah zaměstnavatelů a zaměstnanců. Delší pracovní dobu po svých zaměstnancích vyžadují u nás nejen domácí zaměstnavatelé, ale i zaměstnavatelé zahraniční. Často je dlouhá pracovní doba uplatňována i na žádost zaměstnanců, kteří se snaží delší dobou v práci přilepšit svému platu.

Závěr

Přestože se nám může delší pracovní doba v České republice zdát jako nespravedlivá, je dána a určována především ekonomickými důvody. Řešením není regulace přesčasových hodin, ani zavádění 35 hodinového pracovního týdne, ale především podpora investic, větší motivace zaměstnanců a rychlejší růst ekonomiky a produktivity práce. Za několik desítek let se tak dočkáme nejen kratšího pracovního týdne, ale též stejných či srovnatelných mezd jako naši západní sousedé.