Brno - O víc než 23 miliard korun víc než v roce 2007 utratili vloni lidé v největších obchodních řetězcích v Česku. Souhrnné tržby se vyšplhaly na rekordních 312, 2 miliardy korun.
„Nejvyšší tržby si připsaly hypermarkety Kaufland a diskontní prodejny Lidl patřící německé společnosti Schwarz. Na druhém místě stojí obchodní řetězec Tesco a na třetí společnost Ahold, která provozuje hypermarkety Hypernova a supermarkety Albert," uvedl Zdeněk Skála ze společnosti Incoma Research, která spolu s časopisem Moderní obchod dnes předběžné údaje zveřejnila.
Stabilní tržby i pořadí v žebříčku bez výrazných změn drží čtvrté Makro.
Růst se zpomalil, koncentrace pokračuje
Celkový růst tržeb se však vloni viditelně zpomalil. Zatímco v roce 2007 povyrostly o 12 procent, vloni jen o 8 procent.
„Zároveň se mírně zpomalil nárůst tržního podílu desítky největších obchodníků. V roce 2007 se jejich podíl v rychloobrátkovém zboží zvýšil o tři procentní body na 62 procent a loni o dva procentní body na 64 procent," dodal Skála.
Stejně jako v předchozích letech však koncentrace českého obchodu pokračuje. Skupina REWE, představující supermarkety Billa a diskonty Penny Market, definitivně začlenila supermarkety Delvita a začala pracovat na integraci řetězce Plus. V loňském roce obsadila skupina páté místo, před hypermarkety Globus.
„Novou vlnu koncentrace nastartovaly fúze řetězců z roku 2006. Lze očekávat, že míra koncentrace českého obchodu dosáhne v roce 2010 70 procent," doplnil Skála.
Podle údajů analytické společnosti Incoma se však zrychlila expanze obchodních řetězců. Vloni počet supermarketů, hypermarketů a diskontů vzrostl o 108 provozoven, na celkových 1 325, zatímco v roce 2007 přibylo jen 27 nových prodejen.
Lidé nakupují opatrněji
Incoma sleduje také vývoj poptávky v oblasti rychloobrátkového zboží. Její současný pokles připisují odborníci spíše opatrností než velkou strukturní proměnou myšlení nakupujících.
„Jestliže se však krize v roce 2009 výrazně podepíše na příjmech, nezaměstnanosti a celkovém ekonomickém prostředí, může dojít i k výraznější změně nákupního chování," upozornil Skála. Růst by podle něj mohla především citlivost k ceně, snaha o omezování spotřeby i orientace na nejlevnější značky.
