Máslo může být až za 70 korun, říká šéf Madety. Cenu zvedá nedostatek smetany

ČTK ČTK
11. 9. 2017 11:42
Ředitel mlékárny Madeta se domnívá, že cena másla by se do konce roku mohla vyšplhat až na 70 korun za 250 gramů. Po Vánocích pak očekává pokles ceny. Cenu másla výrazně ovlivňuje cena smetany, která stojí 89 korun za kilogram, což je meziročně více než dvojnásobný nárůst. To je dáno neustále se zvyšující poptávkou po živočišných tucích.
Máslo od největšího zpracovatele mléka v zemi.
Máslo od největšího zpracovatele mléka v zemi. | Foto: Jakub Plíhal

Planá nad Lužnicí - Mlékárna Madeta zaznamenává meziročně dvojnásobnou poptávku po másle. Ředitel firmy Milan Teplý odhaduje, že máslo může stát před Vánoci až 70 korun. Madeta, největší zpracovatel mléka v zemi, vyrobí v Plané nad Lužnicí za týden 150 až 160 tun másla.

Největší vliv na cenu másla má podle Teplého cena smetany, která je 89 korun za kilogram, což je meziročně více než dvojnásobný nárůst.

"Zhruba od začátku prázdnin se potýkáme s nedostatkem smetany, a to nejen my, ale i ostatní mlékárny. Poptávka po Jihočeském másle je v meziročním srovnání zhruba dvojnásobná. Kromě tuzemských odběratelů projevili zájem o 30 tun másla měsíčně i ve Vídni. Veškeré máslo, které vyprodukujeme, ale putuje výhradně do českých obchodů, žádné neexportujeme," řekl Teplý.

Do Itálie vyváží Madeta syrovátkové máslo, které vzniká jako vedlejší produkt při výrobě sýra. Je to de facto vysrážená smetana a nepočítá se oficiálně k máslům, která musí mít 81 procent tuku.

Teplý se domnívá, že cena másla se může dostat až na 70 korun za 250 gramů. Po Vánocích očekává pokles ceny, která se zastaví na 45 korunách. Náklady na výrobu másla ve firmě setrvale rostou.

"Standardní výrobní objem se pohybuje v průměru od 150 do 160 tun másla za týden. Zatímco dříve naše máslárna vyráběla šest dnů v týdnu, někdy mimořádně i sedm, nyní kvůli nedostatku smetany pouze čtyři dny," řekl Teplý.

Na másle se podle něj vždy prodělávalo, Madeta asi 80 milionů ročně. Teď je ziskové. Rostoucí spotřebu másla si Teplý vysvětluje tím, že lidé víc konzumují živočišné tuky, tedy je větší spotřeba másla, sýrů i ostatních mléčných výrobků s vyšším obsahem tuku.

"Cena smetany jde nahoru, protože je o ni velký zájem, protože je velký zájem o máslo a o tučné výrobky obecně, roztočila se spirála. Světové ceny dělají komoditní trhy v mlékárenském oboru, což je Nový Zéland, který větší část mléka exportuje. Záleží, jestli je na Novém Zélandu sucho, či není, podle toho mají hodně mléka, nebo nemají. Čím víc toho pustí do trhu, tím to tlačí cenu dolů. A na druhé straně je poptávka: čím víc se daří v Číně, lidé mají víc peněz, kupují víc mléčných výrobků, tím je odbyt větší," vysvětlil ředitel závodu Madety v Plané David Fajfr. V máslárně tam pracuje 12 lidí v jednosměnném provozu.

Madeta zpracuje 950 000 litrů mléka denně. Má pět závodů - v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Pelhřimově, Plané nad Lužnicí a Řípci. Firma zaměstnává 1500 lidí, obrat v roce 2015 činil 5,5 miliardy korun, zisk po zdanění 168 milionů. Čísla za loňský rok společnost zatím nezveřejnila. Madeta má asi 230 dodavatelů mléka.

Jaká bude cena másla, rozhodují obchodní řetězce, které diktují cenu mlékárně a určují svou marži, zemědělci na tom prodělávají, říká Pýcha | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy