Pražský primátor Pavel Bém na nedávném zasedání MOV oznámil, že se Praha hodlá ucházet o uspořádání olympijských her v roce 2016. Okamžitě po tomto výroku se objevily kladné i záporné reakce. Olympiáda je jistě bezvadná věc, ale také něco stojí. Česká republika se o uspořádání olympijských her ucházela již v minulosti. První pokus podnikl Josef Rössler-Ořovský v roce 1900, když nabízel baronu Coubertinovi uspořádání zimních olympijských her v Krkonoších. Zatím poslední pokus nevyšel při kandidatuře Prahy na uspořádání XXII. Letních olympijských her v roce 1980. Zatím jen úvahy Je třeba jasně říci, že vše je zatím ve stádiu diskusí a úvah. Dříve tedy než Praha začne seriózně o kandidatuře uvažovat, je třeba provést dokonalý rozbor zejména finančního, urbanistického, dopravního a marketingového zajištění takové akce. Pražští zastupitelé se vesměs shodují na tom, že by bylo vhodné před oznámením případné kandidatury vyzkoušet možnosti a síly města uspořádáním jiné, menší akce. Ideální by tak bylo uspořádání šampionátu v kopané či atletice. Za kolik Hlavní překážkou budou pro Prahu samozřejmě finanční prostředky. Proto je nezbytné připravit detailní projekt pořadatelství, který by měl jasně říci, kolik bude taková akce stát. Například olympijské hry v Sydney v roce 2000 se konaly na 30 různých sportovištích. Většina z nich se nacházela v Olympijském parku ve čtvrti Homebush Bay. Vybudování tohoto komplexu stálo v přepočtu asi 70 mld. Kč. Praha rozhodně o dostatečném počtu kvalitních sportovišť mluvit nemůže. Všichni si velice dobře pamatujeme, jaké problémy předcházely zahájení stavby Sazka Arény v Praze. Vzhledem k nákladům na výstavbu této haly (5 - 6 mld. Kč) si není těžké spočítat, jaké náklady budou na další sportoviště. Je tedy jasné, že náklady na výstavbu sportovišť a celé "olympijské vesnice" by se pohybovaly nad úrovní 100 mld. Kč. Další investice, v přibližné výši kolem 155 mld. Kč by bylo nutné investovat na vyřešení dopravy, včetně dostavby metra. Rozpočet hlavního města Prahy na letošní rok se samozřejmě pohybuje v úplně jiných řádech. Příjmy jsou počítány zhruba na úrovni 25 mld. Kč a výdaje na úrovni 30 mld. Kč. Jedná se tedy o rozpočet mírně schodkový. Schodek je však kryt z jiných zdrojů. Státní rozpočet na rok 2002 se pohyboval na úrovni 700 mld. Kč, přičemž je třeba zmínit, že byl také schodkový. Zůstává tedy otázkou, z jakých zdrojů Praha v součinnosti s vládou pokryje uvažované celkové náklady, které sám primátor Pavel Bém odhaduje na 300 - 350 mld. Kč. To je totiž asi polovina rozpočtu celé České republiky v minulém roce. A tyto prostředky by bylo nutné vynaložit na akci trvající 3 týdny. Jsou to tedy účelně vynaložené prostředky? Řadu investic však musí město v dlouhodobém časovém horizontu vynaložit bez ohledu na to, zda u nás olympiáda bude či nebude. Výstřel do tmy Podle pražského zastupitele, Michala Hvížďaly, je kandidatura Prahy spíše výstřelem do tmy současného vedení města, než seriózní myšlenkou mající reálný základ. Hvížďala zejména upozorňuje na problémy s výstavbou hokejové haly a odložením uspořádání hokejového MS. Připomíná také stále ještě nedokončený pražský okruh. Poukazuje také na již existující rozpočtový schodek hlavního města ve výši cca. 30 mld. Kč. Primátor Pavel Bém naopak poukazuje na fakt, že o případné kandidatuře Prahy bude zastupitelstvo rozhodovat v roce 2008 (OH 2016) nebo až v roce 2012 (OH 2020). Do té doby se může ekonomická, urbanistická či dopravní situace samozřejmě změnit. Ovšem i názory jiných politiků jsou zatím spíše zdrženlivé. Jisté pochybnosti vyjádřil i prezident Václav Klaus. Myšlenka se mu sice líbí, ale nabádá k pečlivé analýze nákladů a možných investic. Premiér naopak vyjádřil naději, že naše země je schopna olympiádu zvládnout stejně jako Řecko, pořadatel OH 2004 v Aténách. Otázkou zůstává, zda srovnání naší země s Řeckem je nejpřesnější. Co by OH přinesly? I přes uvedené problémy je velmi pravděpodobné, že se uspořádání olympijských her vyplatí. Od uspořádání LOH 1984 v Los Angeles byly všechny LOH ziskové. Záleží na výši celkových nákladů. Ty se sice vyšplhají do astronomických výšek stovek miliard korun, tržby ze vstupenek či prodeje marketingových a televizních práv jsou však ještě vyšší. To jsou jen přímé zisky. Praha se ale dostane do podvědomí investorů z celého světa. Celá řada amerických nebo japonských investorů dnes vůbec netuší, kde Praha a vůbec celá Česká republika leží. Připočteme-li k tomu nálepku "Olympijské město a Olympijská země", jednalo by se o jasný signál vyslaný těmto investorům, že je zde vhodné prostředí pro další investice. Praha a celá Česká republika by se tak mohly zařadit mezi vyhledávané investiční příležitosti. Dal by se také v letech před i po olympiádě čekat zvýšený růst ekonomiky a HDP. Velice by pořádání olympijských her pomohlo českému stavebnictví. Příjmy ze stavebnictví nebo některých služeb (restaurační a hotelové služby) by se pak díky dominovému efektu projevily v celé ekonomice. Například hospodářství Řecka roste poslední dobou o 4% ročně. Podle některých analytiků by přitom bez olympiády rostlo maximálně o 2%. Vše tedy rozhodne až čas, kvalita detailního projektu pořadatelství, spolupráce představitelů města a státu. Je možné, že se také dočkáme olympijského referenda. Uvidíme, za osm let se může stát opravdu cokoliv.