Českou republiku ovládlo téma nízkých mezd a strany vymýšlejí, jakým způsobem přesvědčit voliče, že právě jejich politici jim zařídí stokoruny a tisícikoruny navíc. Tématu se podrobně věnoval týdeník Ekonom. Momentálně nejpopulárnější hnutí ANO slibuje mírné snížení daně z příjmu a zaměstnanecký paušál, který sníží pojistné o 500 korun měsíčně. ČSSD navrhuje zavést výraznou daňovou progresi se sazbami od 12 do 32 procent, přičemž vyšší výdělky chudších by zaplatili ti s příjmem nad 80 tisíc korun. ODS chce patnáctiprocentní daň z hrubé mzdy a o dva procentní body nižší sociální pojištění. TOP 09 by srazila pojištění dokonce o osm procentních bodů. A další strany mluví podobnou řečí.
Snížíme daně 98 % zaměstnanců díky progresivnímu zdanění. Zvedneme platy ve veřejné sféře. Zvýšíme minimální mzdu alespoň na 16 tisíc korun do roku 2022. Snížíme daně malým a středním podnikům. Více zdaníme nadnárodní koncerny a banky. Investiční pobídky zaměříme na výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Založíme Českou investiční banku, která dá zvýhodněné úvěry rozvíjejícím se podnikům. Budeme bojovat proti daňovým rájům.
Zrušíme superhrubou mzdu a zároveň snížíme sazby daně z příjmu fyzických osob. Oproti dnešním reálným sazbám 20,1 a 24 procent, které jsou důsledkem navyšování základu daně o pojistné placené zaměstnavatelem, prosadíme nové sazby 19 a 24 procent z hrubé mzdy, které nahradí i stávající solidární přirážku.
Je to otázka podpory modernizace průmyslu, aby vyráběl finální výrobky s vyšší přidanou hodnotou. K růstu platů může přispět také zamezení vyvádění zisků ze země a daňové či odpisové zvýhodnění firem, které budou zisky reinvestovat v ČR, včetně platů. Může pomoci i zvyšování platů ve veřejné sféře.
Je úkolem vlády, aby navyšováním minimální mzdy a tarifů podpořila rychlejší přibližování se průměru EU. Je třeba daňovými nástroji zamezit vyvádění obrovských prostředků – např. formou dividend a nízkých mezipodnikových cen – mimo území ČR. Pak bude i více na mzdy.
Snížíme odvody na sociální pojištění a tím docílíme toho, že lidem zůstane více peněz. Vzroste tak i kupní síla obyvatelstva a podnikatelům zbude více na investice do inovací. Tyto stimuly nastartují ekonomiku a povedou k růstu mezd.
Krátkodobě je základem přístup k informacím. Pokud ve své pracovní smlouvě najdete dohodu o mlčenlivosti, která vám zakazuje říct, kolik vyděláváte, má to za cíl jediné: zamezit aktérům trhu v tom, aby se dostali k informacím a použili je při vyjednávání. Když budete vědět, jaká je průměrná mzda, tak se vaše vyjednávací pozice změní.
Vyjma zvyšování minimální mzdy a platů ve veřejné sféře není jednoduchý krok, který způsobí růst mezd. Je třeba změnit dosavadní ekonomickou strategii, zvýšit investice do vzdělání a infrastruktury, vytvořit podmínky pro inovativní firmy a podpořit místní produkci finálních výrobků.
Chceme snižovat daně přímé i nepřímé. Zároveň chceme zvýšit slevu na daňového poplatníka o 1000 korun měsíčně.
Nadnárodní korporace bychom motivovali rychlejšími odpisy i dalšími nástroji, aby reinvestovaly zisky a zvyšovaly mzdy zaměstnancům v Česku. Vláda může uvažovat o zvýšení mezd ve veřejném sektoru (ve spojení s redukcí úředníků, odhadem o 10 %).
Navýšíme čisté mzdy zaměstnanců o sedm procent. Toho docílíme tím, že zavedeme daň z příjmu 15 procent z hrubé mzdy. Superhrubou mzdu zrušíme.
Jak byste se konkrétně zasadili o to, aby mzda pracovníků v Česku výrazněji vzrostla?
Průměrná hrubá mzda (Kč/měsíc). Mzdy jsou přepočteny na koruny v kurzu 26 Kč/eur. Vždy jde o mzdy nominální, není zohledněna rozdílná cenová úroveň v jednotlivých zemích. Data ke konci roku 2016.
Data k půlce roku 2017.
Průměrná hrubá mzda v ČR (Kč/měsíc)
Průměrná hrubá mzda v SRN (Kč/měsíc)