New York - Další finanční krizi ve Spojených státech způsobí bublina ze studentských půjček. Před tímto rizikem naposledy varoval Federální poradní sbor USA, když upozornil na "mnohé paralely s hypoteční krizí".
Poslední finanční krize přitom nebyla škodlivá pouze pro Spojené státy, ale také pro Evropu, neboť se do ní přelila. Někteří věřitelé, kteří nedostali své peníze zpět, totiž sídlili i na starém kontinentě.
"Další krize by do EU dorazila v podobě finanční nejistoty a hospodářského poklesu," míní například český ekonom Daniel Münich. "Minulá krize teprve odhalila nemocné veřejné finance řady zemí a propíchla některé lokální finanční bubliny. Nová krize tohoto druhu by byla další těžkou ranou, podobný dopad by už snad ale neměla," věří.
Dva ze tří absolventů si půjčili
Podíl půjček, které dlužníci nezvládají splácet, už dosáhl na 17 procent. Souhrnná částka, kterou studenti dluží, se pohybuje okolo bilionu dolarů (tedy 19,3 bilionu korun). Podle Federální rezervní banky v New Yorku (FRBNY) činil objem studentských půjček v prvním čtvrtletí tohoto roku 990 miliard dolarů.
"Jde o jediný typ půjčky, která po vypuknutí hypoteční krize pokračuje v růstu," upozorňuje server Money Morning. Pro srovnání - za automobily dluží Američané "jen" 790 miliard dolarů a na kreditních kartách 660 miliard dolarů.
Celkové množství studentských půjček na trhu se blíží k 40 milionům, přičemž průměrný dluh na osobu se podle Federální rezervní banky pohybuje okolo 25 tisíc dolarů (zhruba 482 tisíc korun). Podle výzkumu, který realizovala agentura Pew Research Centre, musí studium splácet dvě třetiny absolventů.
"Právě tato dluhová bomba by mohla jako další zasáhnout naši ekonomiku," souhlasí William Brewer, prezident americké asociace NACBA. Ta sdružuje advokáty chránící bankrotující jedince.
Dluh mají i rodiče
Nejde přitom o problém jen pro dlužníky nebo několik bank. Za přibližně 85 procent úvěrů totiž ručí federální vláda.
Na studentských půjčkách navíc nedluží pouze lidé pod třicítkou, ale také starší - nejčastěji jejich rodiče, kteří si mohou vypůjčit mnohem více. Za uhrazení půjčky ale následně zodpovídají pouze oni.
Na rozdíl od studentů, kteří mohou začít splácet dluh až po uplynutí takzvané "grace period", neboli půlroční lhůty po absolvování školy, navíc musí začít vracet peníze bance hned.
Rozvrstvení "studentského dluhu" mezi všechny věkové kategorie ukazují data Federální rezervní banky v New Yorku z konce roku 2012.
Americký sen
Bublina má několik příčin. Poplatky za školné podle federálního poradního sboru neustále rostou, zatímco množství nově přijímaných absolventů klesá, stejně tak průměrné příjmy, a s nimi tedy schopnost splácet.
"Polovina Američanů, kterým je pod 25 let a mají vysokou školu, se buď potýká s nezaměstnaností, nebo dělají práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci," uvádí server Money Morning.
"Studentská bublina vznikla stejně jako ta hypoteční kvůli americkému snu," komentuje Federální poradní sbor. Podle odborníků se totiž stalo normou mít titul z univerzity, stejně jako to před lety bylo vlastní bydlení.
Komu studenti dluží?
Kromě vládních agentur poskytují část úvěrů i privátní společnosti. Tyto půjčky jsou zatížené vyšší úrokovou sazbou, na druhou stranu jsou dostupnější - hlavně pro všechny, kteří nedosáhnou na pomoc od státu (například tedy osoby, které už měly v minulosti problém se splácením).
Věřitelem je v tomto případě tedy soukromník, také zde ale hrozí riziko pro celý trh. Stejně jako v případě hypotečních úvěrů totiž banky či agentury po řadu let studentské půjčky sekuritizovaly. To znamená, že seskupily různě kvalitní úvěry do balíčků a ty prodaly dál.
Kdo přesně do tranší investoval, zatím není známé. V případě hypoték to však tehdy byly mnohdy obrovské finanční společnosti a penzijní fondy - což už byl pro stát problém.
Všude vidíte bubliny
Zatím se ale najdou i optimisté, podle kterých je vyhrožování bublinou přehnané. Jak například tvrdí novinář Christopher Matthews, situace v USA zatím není tak vážná a jde spíše o projev paranoi.
"Od vypuknutí finanční krize vidí Američané bubliny všude, kam se podívají. Škoda, ke které po zhroucení realitního trhu došlo, byla tak rozsáhlá, že se lidé oprávněně bojí, aby jim před nosem nevznikla další," komentuje.
Případné ztráty by podle něj zasáhly "jen" vládu. Kromě toho zmiňuje, že zdražování studia na vysoké škole, a s tím spojený rostoucí objem půjček, je vlastně v pořádku - za vytvoření "armády" vzdělanců podle něj stojí.
Brewer, který zastupuje organizaci NACBA, ale nutí ke střízlivému pohledu. "V roce 2006 jsme varovali před hypoteční krizí, všichni ale říkali, že je to pod kontrolou. Teď vidíme podobné znaky. Vidíme obrovská selhání ve splácení studentských úvěrů a finanční potíže, do kterých se dlužníci následně dostávají," řekl pro agenturu AP.