Cílem nařízení o naplnění zásobníků je, aby byla Evropa co nejodolnější vůči výkyvům v dodávkách plynu. "Nařízení je odpovědí na současnou situaci. Gazprom používá dodávky energie jako zbraň (…), takže máme svůj ochranný štít," uvedl Jerzy Buzek, který předsedá vyjednávacímu týmu Evropského parlamentu.

Hranici 80 procent by měly členské státy splnit do 1. listopadu. V následujících letech se minimální hodnota naplnění zvýší na 90 procent. Státy, které dostatečnou kapacitu nemají, musí navíc zajistit, aby jiné členské státy uskladnily plyn pro jejich použití, a to v objemu minimálně 15 procent jejich roční spotřeby. Zásoby mají být poté solidárně sdíleny mezi státy.

Následující data přehledně ukazují, jaké mají jednotlivé státy EU kapacity svých plynových zásobníků a do jaké míry pokrývá jejich aktuální naplnění roční spotřebu dané země.

Česká roční spotřeba plynu byla v roce 2020 téměř 92 terawatthodin (TWh). Celková kapacita zásobníků činí pouze 43,8 TWh. Ty jsou aktuálně naplněné ze 72 procent. To znamená, že i přesto, že se blížíme k 80procentnímu cíli, vystačí nám zásoby jen na 34 procent roční spotřeby.

Sousední Polsko, které se může chlubit téměř plnými zásobníky, má ale zásoby jenom na necelou šestinu roční spotřeby. Jejich zásobníky mají totiž kapacitu pouhých 36,4 TWh, přičemž roční spotřeba je 248 TWh.

Podobný případ je i Portugalsko, které hlásí dokonce stoprocentní zaplnění zásobníků. Ty ovšem mají kapacitu 3,7 TWh, a tím pádem pokryjí pouhou dvacetinu roční spotřeby.

Přímořské státy, jako je i Španělsko, Itálie nebo Chorvatsko, totiž mnohem více spoléhají na dovoz zkapalněného zemního plynu tankery, připomněl pro online Aktuálně.cz analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Naopak švédské zásoby jsou téměř nulové. Gavor to odůvodňuje tím, že Skandinávci tolik na zemní plyn nespoléhají, protože je pro ně mnohem výhodnější používat elektrickou energii. Zároveň mají dobré spojení se sousedním Norskem, které zemní plyn těží.

Cílem naplnění zásobníků má být příprava na zimu a zároveň polštář pro krizové situace. "Bohužel v mimořádné době se právě nacházíme a bez znovuobnovení dodávek ruského plynu přes Nord Stream 1 se nám nepodaří této úrovně dosáhnout," upozorňuje dále Gavor.

Pátek 22. července tak bude podle Gavora rozhodující den - ukáže se totiž, zda Rusové dodávky obnoví, nebo zcela trvale přeruší. "Při trvalém přerušení dodávek již nebude řeč o dalším plnění zásobníků, ale jak dlouho s omezenými zásobami vydržíme. Bohužel bez regulace spotřeby a omezování odběru se neobejdeme, dopady na ekonomiku budou značné," uzavírá Gavor.

Cílem naplnění zásobníků má být příprava na zimu a zároveň polštář pro krizové situace. "Bohužel v mimořádné době se právě nacházíme a bez znovuobnovení dodávek ruského plynu přes Nord Stream 1 se nám nepodaří této úrovně dosáhnout," upozorňuje dále Gavor.