Uspěje ECB? Evropa víc potřebuje reformy, míní analytici

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
22. 1. 2015 18:30
Je to jenom odsunutí problému do budoucnosti, shodují se analytici. ECB začne pumpovat do ekonomiky 60 miliard eur měsíčně.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Omezený. Takový bude podle analytiků dopad programu takzvaného kvantitativního uvolňování, který dnes v rámci boje s deflací v eurozóně oznámil šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.

Důvodem je podle nich především neschopnost států provádět strukturální reformy a opatření ve fiskální oblasti, ale také odlišný přístup Evropanů k půjčkám, než jaký mají lidé v USA, kde kvantitativní uvolňování zabralo. Investoři přesto od ECB dostali více, než v co doufali.

"Všechny oči byly upřeny na Maria Draghiho a investoři se dočkali větší bazuky (přezdívka pro takto rozsáhlou intervenci, pozn. redakce), než odhadovali," říká pro Wall Street Journal portfolio manažer společnosti Allianz Global Investors Mauro Vittorangeli. "To trhy na nějakou dobu uspokojí," dodává Vittorangeli. Otázkou, kterou si odborníci kladou je, jak dlouhá tato doba bude.

Analytici oslovení Aktuálně.cz v krok ECB z dlouhodobého hlediska příliš nevěří. "Je to jenom odsunutí problému do budoucnosti, ale riziko je v tom, že v budoucnosti problém bude mít daleko větší rozsah než dnes," domnívá se hlavní investiční stratég ČP Invest Michal Valentík.

Evropa není USA

Omezený dopad programu kvantitativního uvolňování předpovídá také analytik České spořitelny Luboš Mokráš. "Bez pokračování strukturálních reforem států eurozóny sám o sobě nebude stačit ani na rozhýbání ekonomik, ani na zvýšení inflace," říká.

Pozitivní podle něj je, že se ECB zavázala program uskutečňovat, dokud nedosáhne inflačního cíle. "To zvyšuje šance, že budou dopady programu výraznější, než tomu bylo u jejích předchozích kroků," vysvětluje Mokráš.

Podle analytika společnosti Roklen Lukaše Kovandy ale nebude mít kvantitativní uvolňování v eurozóně tak silný efekt jako u Spojených států, které od roku 2008 tímto způsobem zasáhly již třikrát.

"Ve zkratce jde o odlišný sklon domácností k zadlužování v USA (a Británii), a kontinentální Evropě a o odlišný přístup jednotlivců k investování na kapitálovém trhu v obou regionech," vysvětluje Kovanda.

Kvantitativní uvolňování podle slov Kovandy politikům spíše jen kupuje čas k tomu, aby mohli provést nutné strukturální reformy a opatření ve fiskální oblasti.

"Klíčové nebezpečí, které v programu spatřujeme, spočívá právě v tom, že politici takto získaný čas promrhají v obavě z dopadů nutně nepopulárních, avšak nepostradatelných reforem reálné ekonomiky," vysvětluje analytik.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Mongolsko se kvůli viru izoluje: zavírá hraniční přechody, školy i univerzity

Mongolsko od dnešního dne až do 2. března uzavře všechny školky, školy, univerzity a další vzdělávací zařízení. Tamní úřady se tak snaží zabránit šíření smrtícího koronaviru, který v uplynulých dnech zasáhl sousední Čínu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mongolská média. Úřady rovněž uzavřely pro chodce a automobilovou dopravu všechny hraniční přechody a zakázaly veškerá veřejná shromáždění.

Zdroj: ČTK
před 8 minutami

Při útoku na ambasádu USA v Iráku byl zraněn jeden člověk

Při nedělním raketovém útoku, který zasáhl velvyslanectví Spojených států v Bagdádu, utrpěl zranění nejméně jeden zaměstnanec ambasády. Agentuře AFP to řekl nejmenovaný irácký zdroj.

Reportér televizní stanice Al-Arabíja popsal, že viděl uvnitř areálu přistávat americký letoun. Zraněných je podle něj více, Washington ale tyto informace zatím nekomentoval. Celkem bylo vypáleno pět raket, areál ambasády zasáhly tři, jedna z nich pak jídelnu v době večeře.

Podle agentury AFP je to poprvé, co rakety dopadly přímo na americkou ambasádu, nacházející se v opevněné a přísně střežené zelené zóně, kde sídlí vláda a mnoho dalších zahraničních zastoupení. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy