Mizera Michael Bay a ýtý Steven Spielberg - dvě velká jména moderního Hollywoodu se spojila, aby nám letos o prázdninách předvedla akční jízdu s plastikovými roboty od Hasbro. A jak to již u podobných spektáklů, při nichž padají v kinosálech celé lány pražené kukuřice, bývá, doprovází i Transformers hra od Travellers Tales.
Kdo by roboty měnící se v nejrůznější dopravní prostředky nebo megazbraně neznal. Svůj největší boom sice zažily na přelomu 80. a 90. let, nicméně i tak se nám do dětských mozkoven vryly opravdu hluboko a nepochybujeme, že film nakopne celou novou mánii. Jedni jsou hodní a přišli nás chránit - Autoboti, druzí naopak zlí a chtějí nás zničit - Deceptikoni, jak prosté. Oba tábory však zastupují poslední modely vozidel největších automobilových výrobců, potažmo z dílen samotného strýčka Sama (takže to největší zlo tady jistě bude product placement).
#hodnoceni
Zlí a hodní roboti
Hlavní dějová linie se točí kolem Autobotů včele s kamioňákem Optimus Prime, kdy musíte v řadě misí najít mýty opředený artefakt Allspark, který se nachází právě na Zemi a klíč k němu má puberťák Sam Witwicky. Případně si můžete zkusit roli těch zlých a prolévat krev lidí nebo motorový olej nepřátelských robotů jako Deceptikon. Volba je jen na vás. Jde však o nastavovanou kaši, kdy si mise zkusíte za obě strany. Za ty hodné plníte prosté úkoly, jejichž cílem je něco či někoho zničit, jako zlý budete pro změnu ničit všechny a všechno.
A zde to začalo. Příběh je v podstatě nijaký, plný klišé a ve výsledku jde jen o normální rubačku, byť s několikametrovými roboty. A kde je ten Bay? Ten možná ví, že se nějaká hra chystá. Na začátku na vás čeká sice graficky povedené intro, nicméně nezáživné, špatně sestříhané a o ničem nevypovídající. Stejně na tom jsou i všechna další videa ve hře. Nudná, se špatnou výpravou, otřesnou kamerou a slepým střihačem.
Vodní pistolky a létající auta
Transformeři mají málo času a tak vás hodí přímo do boje. Zapomeňte na nějaký tutoriál, dostanete pod klávesnici postavičku a hráči, bav se. Doporučuji proto napřed prostudovat namapování kláves, ušetří vám to řadu nervů a času. Ve střetech s nepřáteli můžete používat dvě zbraně, jimiž je udržíte v bezpečné vzdálenosti. Jde o klasický kulomet a naváděné rakety. Obě jsou bohužel vhodné jen na pár prvních výstřelů, jakmile totiž protivník zjistí, že je v něm více olova, než výrobce původně plánoval, aktivuje kolem sebe štít a vaše střelné zbraně tak připomínají pistolku na vodu. Jen s tím rozdílem, že on nezkoroduje.
Holt nejúčinnějším způsobem, jak někoho poslat na vrakoviště, je dát mu pořádnou nakládačku. Vaše plechové alter-ego se totiž umí pěkně ohánět a dokáže několika ranami nepřítele dokonale odrovnat, že by i mocný Ali měl co dělat. Dobrou věcí je možnost použít jako zbraně všechno, co vám přijde pod ruku. Čapnete tak nejbližší auto, vytřepete lidi a hodíte. Sice nemá tak zdrcující účinky jako pravý hák (nebo obrovský hotdog), ale na omráčení a pomačkání plechů to stačí.
Hráči, hlídám si tě!
Souboje jsou zajímavé, jenže odehrajete třetí misi a najednou vás to přestane bavit. Střety s protivníkem začnou být pořád stejné a otravné. To, co jste před půl hodinou považovali za dokonalý souboj ala Matrix, vám nyní přijde nudnější než Esmeralda nebo jiné nekonečné seriály z Paraguaye. Na konzolové ovládání PC her jsme si již zvykli. Co jsme ovšem hře nedokázali ani při nejlepší vůli odpustit a vy na tom budete jistě stejně, je značně zmatená kamera během bitek. Často se stane, že ztratíte orientaci a plácáte se jako neplavec v bazénu bez šance trefit protivníka.
Další věcí, jež jsem příliš nepochopil, je vymezení herní mapy, kterou nesmíte během souboje opustit. Obzvláště pikantní je to ve chvíli, kdy se před vámi rozhodne protivník utíkat. S tím hra ovšem příliš nepočítá a vám bude oznámeno, že se máte vrátit do bojového výseku mapy do 20ti vteřin, jinak "Mission Failed". A pokud vám tedy nepřítel uteče za "hranice", musíte pouze čekat, než se uráčí vrátit a nechat si natrhnout výfuk.
Pokud se přemisťujete po městě, hlavně na delší vzdálenosti, je lepší nepoutat na sebe pozornost, což jde díky vzrůstu a vzhledu vaší postavy těžko. Naštěstí existuje kouzelné tlačítko, které z vás udělá koňmi natřískanou káru, nebo vrtulník. Nutno podotknout, že obě vaše možnosti transformace jsou vybaveny také zbraněmi pro likvidaci i během odpolední dopravní špičky. Samozřejmě nechybí v dnešní době tolik populární přídavek spalování ve formě nitra. Bohužel tahle forma je na klávesnici velmi špatně ovladatelná a auta vůbec se chovají dost splašeně a po silnici doslova plavou.
Technické drobnosti
I po technické stránce na tom hra není zrovna nejlépe. Předrenderovaná videa vypadají po grafické stránce dobře, nicméně jakmile přijde ke slovu herní engine, vrátíte se cirka o dva roky zpátky. Textury s poměrně nízkým rozlišením a detaily, místy hranaté modely a plno dalších drobných nedodělků, které kazí dojem ze hry a ani slušní roboti to nezachrání. Zvuky jsou jinak ucházející a hlavní je dabing filmových herců. Nicméně ani tady palec zvednout nemohu.
Opět se potvrdilo, že hry podle filmu nejsou moc povedené záležitosti. Transformers: The Game sice není úplným propadákem a spousta fanoušků si je v regálech určitě najde, k dokonalosti však mají daleko. Hratelnost upadá do stereotypu velmi brzy, grafika ničím nevyniká a celkově jsem ze hry velmi zklamaný. Je to další smutný zářez na mojí klávesnici, kdy se mohlo prolomit ono filmové prokletí. Bohužel se tak nestalo, snad příště a nebo již raději ne...
