Tomb Raider: Anniversary speciál zde
Upřímně, když jsem poprvé slyšel o Tomb Raider Anniversary, měl jsem pocit, že Eidos zkusí zase podojit svoji čerstvě vzkříšenou prsatou ikonu. Nyní jsem však strávil několik hodin nad preview verzí a musím přiznat, že jsem se hodně mýlil. Toby Gard, autor prvního a posledního Tomb Raidera, to měl v hlavě hodně srovnané, když francouzskému vydavateli předložil nápad udělat remake svého desetiletého dítka (dcerky).
Tedy remake. Anniversary je spíše inspirovaný prvním Tomb Raiderem a kromě zápletky a lokací v podstatě nezůstal kámen na kameni. Úrovně jsou větší, složitější, rozmanitější a hlavně Lara má pěkně kulatá déčka místo dvou polygonových pyramidek (ať mladí vědí, jak jsme to měli v jejich věku těžké). Vůbec je na nového Tomb Raidera radost pohledět a klidně si již teď troufnu říci, že vypadá náramně a překonává i Legend (v rámci PlayStation 2, jiné verze jsem zatím neviděl). Textury jsou detailní, skály krásně členité, oplývající náramně složitými mechanizmy a různými soukolími, voda, sluneční paprsky, jenž místy propadnou skalními průrvami nebo okny podzemního chrámu, prostě nádhera. Tomu samozřejmě hodně pomáhá podpora widescreenu a progresivního scanování.
Přelez, přeskoč, hlavně nepodlez
Od Legend je Lara slušná atletka a umí spousty ladných pohybů. Skáče přes obrovské propasti, chytá se za římsy, točí se kolem hrazdy, houpe se nebo šplhá po kotvičce, všechno co udělá, je krásně plynulé, prostě slast pro můžské a jistě i ženské oko. Nemluvě o pocitu napětí při každém skoku do prázdna, kde nebýt joypadu, uhryzali byste si všechny nehty. Ačkoliv by se mohlo říci, že je Anniversary oproti svému vzoru o něco jednodušší co se přesnosti a načasování pohybů týká, pokaždé se budete bát, aby Lara nespadla. A když se špatně chytne, vlaje jen za jednu ruku a pokud rychle nezmáčknete trojúhelníček, tak spadne, máte zaděláno na infarkt. Ještěže jí designéři obdarovali takovou výbavou, nebýt bujného poprsí, jistě by se o všechny ty skály rozplácla.
Příběh je podobný tomu původnímu. Laru si najme byznysmenka Natla, která chce, aby našla část starodávného artefaktu Scion. Proto se Lara vydává do Peru, kde je první kousek skládanky hluboko v paláci Inků. Věci se pak začnou dávat do pohybu, Natla hraje levou a Lara musí navštívit podzemní chrám v Řecku, aby našla další kousek dříve, než bude pozdě. To jsou dvě lokace zastoupené v naší preview verzi, přičemž plná hra nabídne ještě Egypt a Atlantidu. Peru je překvapivě hodně členité, měli jsme trochu problém se zorientovat ve všech těch chodbách a přijít na to, kam jít dřív. Hlavním úkolem tak je najít tři ozubená kola, zastrčit je do obrovského mechanizmu a ucpat vodopád, aby jste se mohli dostat přímo k paláci s první částí Scionu. Oproti tomu řecký chrám je jen jedním obrovským sálem, kde jsou po stranách rozmístěny čtyři místnosti, z nichž musíte přinést čtyři klíče a samozřejmě každá má v sobě nějaký ten logický háček.
Nástrahy minulosti
Obě lokace mají neuvěřitelnou atmosféru. Běháte po nich sami, jen tu a tam narazíte na nějakou divokou zvířenu, jediné co slyšíte jsou vaše kroky, případně daleké šumění vody nebo foukání větru, které vyluzuje jakoby monstrózní chorály. Hra opět nemá žádný plnohodnotný soundtrack a hudbu tak uslyšíte jen při klíčových okamžicích nebo během animací, nicméně to vůbec není na škodu, ba naopak, díky tomu jsem měl z putování tak intenzivní pocity, kdy mne vykrádání hrobek úplně pohltilo.
Jak již bylo řečeno v preview, Tomb Raider Anniversary má být hlavně o skákání, lezení, prohledávání starých kobek a řešení jednoduchých logických úkolů. Ty nejsou nijak těžké, nicméně chvíli vám zabere, než se v prostředí zorientujete a přijdete na to, co máte v dané chvíli udělat. Na druhou stranu jsem větší zásek měl jen jeden (právě u vodopádu) a všechny puzzlíky stojí na známých principech (něco někam posuň, na něco stoupni atd.), takže zkušení hráči by neměli mít moc problémů. Na druhou stranu i tak to vypadá, že nám celá hra zabere něco přes deset hodin. Během hry jsme umřeli nesčetněkrát a chyby v preview verzi, kdy Lara někam propadne nebo špatně zafunguje save, na tom mají jen částečný podíl.
Něco málo akce
I přes to, že jde hlavně o průzkum a sbírání cenných pokladů schovaných na zdánlivě nedosažitelných místech, dojde také na boj s netopýry, vlky, medvědy, krokodýly, gorilami, pravěkými ještěry a hlavně T-Rexem. Ačkoliv samotné střílení skrze autoaim funguje stejně jako před lety, přidali autoři jakousi svoji variaci na bullet-time a Lara tímto může házet takřka maxpaynovské zpomalovačky, přičemž, když ve správný okamžik vystřelíte, dáte ultimátní zásah (jeden z fíglů jak pokořit Tyranosaura). Další novinkou jsou pasáže ála God of War, kdy musíte během akční animace mačkat daná tlačítka, což zde funguje stejně dobře jako u boha války.
Inu z nového dobrodružství Indiana Jonese v podprsence jsem zatím nadšený (ano, dojde na scény, kdy musíte utíkat před valící se koulí). Vypadá to, že se autorům povede výtečný mix starého a nového a přes nový háv je z Anniversary neuvěřitelně cítit závan nostalgie. Moje putování sice zužovaly slušné chyby jako sekání animací, prolínání předmětů, zapadnutí Lary do textury, ale jistě to není nic, s čím by si normální hráči měli lámat hlavu, protože do plné verze hry budou snad všechny mouchy vychytány. Pokud bychom na Showbizzu vedli něco jako index očekávání, byl by nyní na nejvyšší možné hodnotě.
