S.T.A.L.K.E.R. - první dojmy z návštěvy Černobylu

Lukáš Bašta
21. 3. 2007 0:00
Konečně je to tady! Po letech odkladů má Stalker konečně vyjít. Zajímá vás, jaké jsou první hodiny v Zóně?
Foto: Hratelně.cz

Zde nejdete náš S.T.A.L.K.E.R. speciál!

Je noc a ukrutná bouřka. Po silnici jede nákladní vůz, který řídím já. Náhle však udeří blesk a auto letí vzduchem. Ráno jej objeví jeden ze stalkerů a mezi haldami mrtvol najde i moje tělo. Protože jsem byl ještě naživu, donese mě k nejbližšímu obchodníkovi, položí na stůl, aby mě prohledali. Když mi místní překupník vytáhne z kapsy PDA, probudím se a chytnu ho za ruku. Na displeyi je vidět poslední úkol - zabít Strelkova. Pak znovu padnu do bezvědomí a ukážu tetování S.T.A.L.K.E.R. na pravé ruce. Od této doby mi nikdo neřekne jinak než Označený.

Foto: Hratelně.cz

Přišel jsem o paměť, ale jinak jsem již v pořádku. Proto musím splnit několik úkolů pro mého zachránce, obchodníka Sidoroviche. Ten chce, abych navštívil jednoho ze stalkerů. Když tedy vylezu z podzemního bunkru, vydám se k několika domkům, které jsou hned vedle. Tam vyhledám Wolfa, od něhož zjistím, že postrádá muže s flashkou plnou důležitých informací. Proto tedy vyrážím na sever, kde se setkám s jeho lidmi, s nimiž pak provedu přepadení blízkého autoparku. Do akce sice můžu jít i sám se svojí kudlou, nicméně nechci pokoušet štěstí.

Foto: Hratelně.cz

Banditů je tam jenom osm, ale hnedle přijdu na to, že to jsou docela vyčůraní borci. Nejenže se dokážou krýt, přebíhat, ale také vás velmi rádi oběhnou a napadnou zezadu. Parchanti. Když je tedy všechny postřílíme, najdu hledaného chlápka a přebírám od něj flash, zároveň mě ale poprosil, jestli bych mu nepřinesl oblek, který ukryl nedaleko. Prý mi dobře zaplatí. Ok, říkám si, je to jenom kousek cesty. Stačí ale ujít pár kroků a napadne mě několik zmutovaných psů, ještě že mám dvouhlavňovou brokovnici, která je pěkně srovná do latě. Teď se jen vyhnu několika anomáliím - díky bohu za ocelové matky a pípací indikátor, který mě od nich drží v bezpečné vzdálenosti - a oblek je můj.

Za odměnu jsem dostal něco peněz a mohu jít dál do akce. Wolf na mě postupně hodí několik úkolů. Nejdřív chce, abych vyčistil jeho úložiště pokladů trochu na jih. Přemnožila se tam zmutovaná prasata a musím si dát pozor na vojáky, co tam chodí na obhlídku. Sice stalkery nechávají na pokoji, ale tu a tam si rádi na nějakého zbloudilého zastřílí. Pak ještě mám sejmout pár mutantů na severu a hlavně musím vyčistit několik zombíků o pár kilometrů dál.

Foto: Hratelně.cz

Ještě jsem zaskočil za překupníkem Sidovichem, dal mu flash a rovnou mi zadal další mise, aspoň bude veselo, přijdu si na nějaké ty peníze a zjistím něco o Strelkovovi. Musím tak pro něj zastřelit jednoho stalkera, co mu kazí kšefty, prozkoumat nedalekou trať, ale hlavně chce kufřík s dokumenty, který je ukrytý ve výzkumném institu Agroprom. Chytám trochu bobky, nechci si moc s armádou začínat, ale beru to.

Vydávám se tedy na sever (odsud je v podstatě všechno na sever). Cestou potkávám jen několik zmutovaných zvířat, stačí párkrát vystřelit a jsou pryč nebo leží na zemi. Taky narážím na několik stalkerů, někteří to bohužel mají za sebou, nejspíš je smetla jedna z anomálií. U železniční tratě jde trochu do tuhého, patroluje tam asi pět vojáků. Naštěstí jsem nezapomněl střílet a z bezpečné pozice je udolám všechny. Bylo to nebezpečné, ale stálo to zato. Vojáci mají mnohem lepší výbavičku a se samopalem mi to půjde hned víc od ruky.

Foto: Hratelně.cz

Cestou jsem dostal echo, že se vrací stalker Fox z akce a má problémy s několika čokly. Když mu pomůžu, dá mi prý nějaké informace o Strelokovi. Přišel jsem tam právě včas, abych mu dal první pomoc, ty bestie ho málem dostaly. Bohužel toho věděl málo a jen mě nasměroval do dalšího teritoria - smetiště, tam mám vyhledat Seriye.

Na přechodu nastaly trochu komplikace s bandity a dál bylo jen hůř. Okolí smetiště je těch parchantů plné a kde nenarazím na ně, tam je pořádná dávka radiace. Několika klukům jsem pomohl ochránit jeden z kempů a pak jsem se vydal na pomoc Siriyovi, kterého taky napadla ta loupeživá chátra. Když jsme je všechny postříleli, řekl mi, ať najdu Molea, že ví víc. Ten se ovšem u výzkumáku zapletl s jednotkou vojáků a dostat ho z toho byla pořádná fuška. Nicméně hodilo to svoje ovoce, o tom žádná. Nejenže mám nový kvér - fešný AKMko, které střílí téměř samo - ale dostal jsem mapu katakomb, kde by měl být Strelokův úkryt.

Foto: Hratelně.cz

Tak v podzemí je to pěkně hustý. Samá tma, blikájící světla, radioaktivní odpad, anomálie a spousta banditů. Když už jsem si myslel, že jsem to celé vyčistil, přepadlo mě pěkně odporné neviditelné hovado. Dostat jeho bylo stejně těžké jako tu tříprsou striptérku minulý pátek. Byly vidět jen jeho oči, jak mě pronásledují temnotou. Hnusota, to vám povím. Jsem se pak bál jít dál a modlil se, aby za rohem byl alespoň nějaký voják a né podobná zrůda.

Naštěstí se moje přání splnila a musel jsem si pročistit cestu přes několik vojclů, abych našel ten úkryt. Nicméně nebylo to nadarmo. Z katakomb (vypadalo to trochu jako rozpadlé jaderné silo) jsem se dostal přímo do institutu, kde jsem měl najít ten kufřík plný dokumentů. Vystřílel jsem hodně kulek a hodně vojáků tam zařvalo, ale další úkol mám za sebou. Teď to jenom donést dál do baru 100 Radů - příhodný název pro putiku v téhle oblasti. Tam zatím moje cesta končí. Čas trávím zápasy v aréně, kde za peníze zabíjím další lovce. Docela mi to jde a sbírám síly na novou misi. Vypadá to, že musím najít nové materiály v laboratořích u Temného údolí. To bude pořádná fuška, už ten název mi protahuje tračník...

Foto: Hratelně.cz

Jinak abych pravdu řekl, vypadá to tady celkem slušně - mění se denní doba, střídá se počasí jenom neuvěřitelně často prší a ty bouřky, to je vážně zážitek. Sem bych na dovolenou asi nejel. Lesy a exteriéry nevypadají sice nijak přelomově, ale rozpadlé budovy, sila, hangáry, to vám povím, to je něco. Má to neuvěřitelnou atmosféru a to ani nemluvím o těch katakombách, brrr ještě teď bych si něco pustil do kanady.

Všechno je tady také neuvěřitelně živé. Stalkeři pobíhají sem a tam, do toho se střílejí s bandity a mezi tím vším korzují zmutovaná stvoření, která občas někoho napadnou, nebo prostě jenom přeběhnou přes cestu a nechají vás být - mám podezření, že ráda útočí ve skupinách. Jo, a taky mi kluci říkají, že jsem trochu podobný hrdinovi z nějakého filmu od Tarkovského, taky se prý jmenuje Stalker. To je ale náhoda, co?

Foto: Hratelně.cz

Co mě ale trochu překvapilo, ba zklamalo (ačkoliv jsem to očekával), je, že Zóna je rozdělená na několik částí, nemůžu si ji v klidu nerušeně projít celou, jak řikaly turistické brožury. S tím taky asi souvisí další divná věc. Vypadá to totiž, že nemůžu řídit auta. Všude jich je strašně moc, většinou jde o zrezavělé vraky a tak, ale člověk narazí i na pěkné BVPčko nebo něco podobného. Bohužel do ničeho nenasednu. Asi by to holt tady nemělo smysl, když jsou jednotlivé lokace celkem malé (ale zase jich je docela dost), rozdělené bránami a přechody, a člověk si musí cestu prostřílet.

Ale, co já vlastně vím, jsem tady sotva osm hodin. Zabil jsem jenom 147 lidí, 29 mutantů, splnil 47 questů a na žebříčku stalkerů jsem na 537. pozici. Nemluvě o tom, že jsem, zdá se, pořád na začátku, takže nějaká větší moudra si asi budu muset schovat na příště. Tak brzy nashledanou!

Chcete S.T.A.L.K.E.R.a na mobilu? Pak klikněte sem!

 

Právě se děje

Další zprávy