Vypadá to, že virtuální dobrodružství kopíruje film se vším všudy a to i včetně dost rozporuplných reakcí. Jedni na poslední kapitolu pavoučího muže nadávají, druzí ji zase prohlašují za to nejlepší, co zatím celá trilogie nabídla. Bez ohledu na kvality předlohy, hra, která mohla vytěžit potenciál Nintenda Wii a neuvěřitelně zazářit, zklamala na celé čáře a s každým dalším zhoupnutím na pavučině padalo hodnocení níž a níž ostatně jako i sám hrdina, když se vláknem nechytil.
Pomsta je jako jed
Třetí Spider-Man lapil do sítě všechny možné herní platformy a jednotlivé verze se většinou liší, jen co se provedení grafiky týče. Tedy s výjimkou Nintenda Wii, jež vám dá díky unikátnímu ovládání nunchakem a wiimotem jedinečnou ochutnávku toho, jaké je to být Spider-Manem, a vy velmi rychle pochopíte, že to není žádný med.
#hodnoceni
Jako pavoučí muž se totiž musíte houpat mezi mrakodrapy, čehož dosáhnete máváním oběma ovladači . Bohužel celé je to tak neuvěřitelně nepřesné, že ani po několika hodinách nebudete schopni napodobit ladné poletování ulicemi New Yorku. To je o to horší, jelikož velká část misí stojí právě na tomhle. Souboje jsou ještě o stupínek horší, kdy mácháním ovladači ze strany na stranu a mačkáním tlačítek můžete provádět bojová komba, která během tuhých bitek vyjdou mnohdy na prázdno. Úderů a kombinací je docela dost a postupem hrou si můžete za "zkušeností body" dokupovat další. K dispozici je totiž spletitá pavučina, do jejichž vláken můžete postupně investovat a určovat, jakým směrem se váš hrdina ponese.
Pohybovému ovládání je pak podřízeno vše, takže během animací musíte dělat předdefinované pohyby podobně jako v God of War nebo posledním Tomb Raiderovi, případně natáčením nunchaku můžete měnit úhel kamery, což však není dvakrát použitelné. Celé to mávání rukama a kroucení zápěstím může být během delšího hraní docela znát. Na druhou stranu si klidně zapište jako klad, že díky tomu nestráví vaše děti hraním her celé odpoledne.
S velkou mocí přichází i velká zodpovědnost
Hra Spider-Man 3 doprovází celovečerní blockbuster, kdy se Peter Parker jako Spider-Man musí nakonec vypořádat s Harrym, Sandmanem, sebou samotným a taky i láskou Mary Jane. Jaké ale bylo moje překvapení, když herní události nekorespondovaly s tím, co jsem mohl vidět v kině. Chápu, že v rámci prodloužení hratelnosti byly do příběhu zasazeny další známé komiksové postavy, nicméně překroucení událostí nebo jejich úplné vypuštění, to jsem vážně nečekal. Nemluvě o tom, že výsledný dojem ze zápletky je díky tomu několikanásobně debilnější (třeba získání symbionta ve filmu a ve hře).
Stejně jako ve filmu i zde přijde ke slovu černý kostým, který je důležitou součástí hratelnosti a hlavním tahákem. Právě oblek potažený vesmírným šmejdem vám na pár okamžiků propůjčí vyšší odolnost a silnější údery. Na sobě ho však můžete mít po omezený čas a pak ho musíte rychle oklepat, aby vás nezahubil. Stačí však několik desítek vteřin počkat a můžete jej s klidem a Parkerovým škodolibým úsměvem použít znovu. Jeho chytré využívání během jednotlivých soubojů je často velkým ulehčením jinak zapeklité situace.
Každý někdy potřebuje pomoc. Dokonce i Spider-Man
Dalším velkým zklamáním je celkové provedení Spider-Mana 3 (pozor, zdejší obrázky nereprezentují grafiku na Wii). Je pravdou, že na vychutnání krás virtuálního New Yorku budete potřebovat pořádné železo, což Wii rozhodně není, ale i tak jsem čekal něco víc. Modely budov jsou velmi jednoduché, stejně tak jako vozidla, lidi nebo hlavní postavy, které mají jen několik polygonů. Doskakování textur a objektů na horizontu je samozřejmostí. Ačkoliv se autoři snažili dojem napravit alespoň během videosekvencí, které jsou přebrané z next-gen verze hry, je stále vidět, že kvalita modelů není úplně ideální a některé postavy si nejsou ani moc podobné (např. Mary Jane) nemluvě o jejich rozpohybování. Peter Parker tak během videí koulí očima tolik, že se až člověk diví, že může být sexsymbolem i mezi školačkami 13+.
Taktéž skripty a herní akce vypadají jako před léty. Všechno má jasně nalajnovanou cestu a s počtem waypointů se také autoři moc nemazali. Vrcholem pak jsou nedomyšlenosti, kdy sice nepřátele shodíte z vysoké střechy, ale nic se jim nestane. Problém je, že pro splnění daného úkolu potřebujete, aby byli všichni mrtví, ačkoliv vám již dávno nepřekážejí v cestě. Podobných drobností, které vás zarazí, je mnohem více.
Jdi po nich tygře!
Musím ale uznat, že ztvárněná část města je docela velká, střídá se denní doba a podle postavení slunce na obloze vrhají domy svoje stíny, to abych pořád na Spideyho neházel špínu. Také herní náplň nabízí slušnou porci pavoučí "zábavy", kdy můžete plnit mimo hlavní dějové linie mnoho vedlejších úkolů. Nejde však o něco převratného a právě díky ovládání jsem se jim vyhýbal velkým obloukem. Soundtrack se moc nekoná, takže mohu vytáhnout jen dabing původních herců, kde právě Maguire zní trochu toporně. Bonbónkem je však angažování Bruce Campbella, který vás celou hrou provede a neodpustí si několik rýpavých komentářů.
Jsem tedy velmi zklamaný. Nedoladěné ovládání, které se zvrtne ve zběsilé máchání wiimotem kolem je natolik frustrující, že se budete muset hodně přemlouvat, abyste danou misi opakovali znova. Naštěstí je cena titulu nastavena tak vysoko, že po dvoutisícové investici budete chtít hru dohrát, ať to stojí, co to stojí. To je ale asi tak jediná motivace.
