Když se v hlavách Naoto Ohshimi a Yuji Naka poprvé zjevil sympatický modrý ježek, jen stěží mohli tušit, o jak nesmrtelnou postavičku půjde. Ačkoliv je Sonicovi nějakých 15 let, v herní branži není rozhodně žádný mladík a leckdo by mohl tvrdit, že poslední dobou při svých sprintech trochu ztrácí dech. Důkazem, v jak dobré formě se ve skutečnosti nachází, měli být právě Sonic Riders kombinující spousty nápadů a oprašující kouzlo prvotřídních arkádovek. Bohužel to ale vypadá, že si Sonic schovává všechny síly až na dobrodružství příští generace.
#hodnoceni
Velký comeback Dr.Eggmana
Jak je u této značky zvykem, i Sonic Riders disponují dějovou linií prezentovanou krátkými animovanými filmečky. Nijak zvlášť velkou váhu ovšem nemá a s největší pravděpodobností budete s nelibostí tyto videa přeskakovat. Závodůchtivému hráči tak stačí úplně vědět, že se spolu s naším modrým ježečkem vrhneme do nekončícího boje proti Dr.Eggmanovi, který je realizován soutěží, jež vyvrcholí ve velkém finálovém souboji. Postupem v těchto kláních tak zavítáme do velmi pestré škály okruhů jako jsou písečné duny, prales nebo hyperfuturistická města.
Ani ten nejudatnější závodník by ale takový zápřah neutáhl, a proto si náš starý známý přizval na pomoc skupinku svých věrných zvířecích přátel. Ti taktéž oplývají speciálními schopnostmi (létání, větší rychlost, lepší ovladatelnost), které pak budete potřebovat doslova jako sůl. Společnost nám tak bude dělat několik klasických postav v čele s lištičkou Tails, Amy nebo Knuckels. Tato základní sestava pak bude navýšena o další trojici pomocníků, kteří budou postupem času zpřístupňováni.
Superrychlá vznášedla
Zmíněným návratem ke kořenům jsme chtěli naznačit, že v porovnání se současnou náplní žánru nemají Sonic Riders až tak mnoho společného. Místo superrychlých vytuněných vozidel, smýkajících se po vyleštěných silnicích, se nám do rukou dostanou obyčejná vznášející se prkénka a bystřejší již možná tuší, kam tohle všechno směřuje. Ano i Sonic jde s dobou a podléhá tak moderním trendům a vlivu Seana Whitea.
Stojíte na startu, čas je odpočítáván a na vás je, abyste přesně odhadli chvíli, kdy bude závod zahájen a vyrazili jako první. Pokud však vystřelíte příliš brzy, budete zastaveni elektrickým polem. Po výstřelu následuje vždy několikakolový závod (ve Story módu běžně 3 kola), který je plný všemožných skokánků, skrytých cest, zrychlovacích plošinek a ostrých zatáček, přičemž znalost jejich přesné polohy a schopnost je ve správný čas využít je základem vítězství, především v pokročilejších částech hry.
Akrobacie a další parádičky
Důležitou roli hraje rovněž vzduchová kapsa, kterou jednotliví závodníci za sebou vlečou, čímž se dostáváme k dalšímu prvku hratelnosti, trikům. Ty můžete libovolně na svém vznášedle předvádět a prostor pro ně budete mít prakticky v každé chvíli. Když už totiž nebude na obzoru žádný skokánek, je možno využít právě oné kapsy ztvárněné zde jakousi vlnou. Ta poslouží podobně jako vlna na moři vy se totiž po ní doslova svezete v protivníkových šlépějích, a to ještě navíc podstatně zvětšenou rychlostí. Myslím, že netřeba zdůrazňovat o jak účinný prvek se při předjíždění jedná.
Co se triků týče, jsou ovládány výhradně šipkami a v jejich soupisu byste nalezli především všelijaké otočky o 360, 720 i více stupňů po různých osách. Tato "kouzla" pak neslouží pouze ke zjevnému trumfování nepřátel a přitahování pozornosti na svou osobnost, ale především se jedná o dobrý zdroj energie - boostu, který budete potřebovat prakticky neustále. Na startu sice stojíte s plnou nádrží, ale jeho nutné časté používání vám v ní udělá pořádný vír.
Rychle a zběsile
Vedle příběhového režimu vám budou intenzivní zábavu v minimálně stejné míře poskytovat i další módy. Samozřejmostí je Normal Race, kde si vyberete trať, postavičku a vyrážíte do akce. Zajímavý je rozhodně Tag Mode. Jde o starý dobrý splitscreen kde kooperativně závodíte. Spolu s dalším jezdcem sdílíte vlastní energii, což nutí k mírnému taktizování. Dále je tu Survival mód s různými nápaditými úkoly, stejně jako všemožné mise s předem nastavenou náplní.
Hlavním problémem Sonic Riders je všudypřítomný chaoz. Do hry je totiž namixováno několik různých nápadů, sbírání bonusů ála klasický Sonic, dělání triků podobně jako v SSX a rychlá jízda se skokánky a zrychlovači z WipEout. Riders je však míchají bez citu pro vyváženou chuť. Neustále musíte ve vysokých rychlostech dělat všechno, a když k tomu přidáme někdy špatné počínání kamery a průměrné grafické zpracování podpořené průměrným soundtrackem, jde o frustrující herní zážitek.
