Poslyšte velkolepý příběh o vesmírných pirátech, dalekých a neprobádaných světech, záhadných artefaktech, příběh o lásce, zradě a přátelství, zkrátka o všem, co by taková správné JRPG vesmírné dobrodružství mělo obsahovat.
Prolog
Jester je malý kluk, blonďáček, trochu nedoživený, ale s velkými modrými kukadly. A ty oči se každý večer s dědečkem dívají na hvězdnou oblohu a žasnou!
Jester: "Dědečku, co je tam nahoře?"
Dědeček: "To jsou hvězdy, chlapče, a další světy, jako je ten náš."
Jester: "Světy? Jednou, až budu velký, chtěl bych je všechny vidět! Ale co ty, dědečku, půjdeš se mnou?"
Dědeček: "Ne, chlapče, moje místo je zde, na Rose."
Malý Jester posmutní: "Ale až uvidím všechny ty světy, vrátím se k tobě Dědečku!"
Dědeček: ...
Jester: ...
Hvězda padá a dojemná hudba dohrává.
Jednou, už je tomu dávno, dědeček Jestera nalezl před branami kostela, v peřince, a ujal se ho jako vlastního.
Dobrodružství začíná
Jester je vlastně takový Luke Skywalker, narodil se na zcela nicotné planetě, mládí strávil prací a sněním o cizích světech a velkých dobrodružstvích - Jester je ke všemu velký snílek. Najednou však, jako předzvěst nadcházejících událostí, se na scéně objevují dva roboti - jeden malý, druhý velký, jeden tlustý, druhý tenký, oba legrační. A ti roboti hledají hrdinu, toho, jenž byl vyvolen, aby se stal členem posádky vesmírných pirátů, jedné z nejproslulejších band v celé galaxii. Shodou okolností dojde k záměně identity Jestera se slavným dobrodruhem Desert Claw a tak trošku přitroublí roboti Jestera hned začnou lanařit do své posádky. Jester sice není oním hrdinou, ale má jedinečnou příležitost. Vycestovat z planety a navíc s piráty! A to je víc, než by si kdy mohl přát.
#hodnoceni
Příběhová klišé
Rogue Galaxy je jedním velkým příběhem, na kterém hra stojí a padá. Takto bych mohl pokračovat a popsat desítky a desítky stran textu a vy byste stále neměli představu, jak moc propracovaný je. A hlavně dlouhý, s čímž souvisí první neduh hry. Sám o sobě velký příběh je jistě parádní, ale když je stavěn jednak z provařených klišé a pak z vyloženě vykradených částí známých filmů, jako jsou např. (hlavně ze začátku) do očí bijící Hvězdné války, když je hra doslova napěchována hodinami a hodinami nehratelných videosekvencí, které jsou sice krásné, ale stejně tak se časem mohou zprotivit (jejich množství a délka), a když je vyprávění někdy až příliš rozvláčné, příliš okatě hrající na emoce hráče... inu pak se mohou případní zájemci o Rogue Galaxy rozdělit na dva protichůdné tábory. Líbí - nelíbí, vyhovuje - nevyhovuje.
Jde se do akce
Než se ale Jester stane právoplatným členem posádky, musí alespoň malinko dokázat své schopnosti a tak ještě na Rose prochází tutorialem, ve kterém se naučí většinu ze zákonitostí a ovládání hry. Roboti se k nám přidávají do party a hned zjišťujeme, že se lze mezi nimi přepínat, nebo že lze okolí sledovat z pohledu vlastních očí. Tuto možnost oceníte ponejvíce při obdivování překrásných výhledů na ještě úžasnější scenérie a obrazy roztodivných planet a měst.
Jakmile z písku povstanou první nepřátelé, získáme povědomí, že hra oplývá velice vyspělým a řekl bych až originálním realtime soubojovým systémem. Možností k likvidaci nepřátel je dost a přitom je vše hezky zvládnuté, aby nic nezdržovalo a nic hráče nevytrhávalo z víru boje. Kromě toho, že každá postava má primární a sekundární zbraň, většinou meč a pistoli, jsou zde také velice důležitá kouzla - abilities. Tyto mohou jednak dílčím způsobem zvyšovat útočná čísla zbraní a potom existuje dispozice vyvolání mega silných útočných kouzel, kdy jedním šlehem meče sprovodíte ze světa všechny protivníky na obrazovce.
Kromě toho v boji můžete využívat veškerých schopností uzdravujících lahviček a posilujících lektvarů, stejně tak kouzel zbavujících uhranutí (pominutí mysli, zmrazení, atd.). Na každou potvoru platí trochu jiná strategie. Jsou zde např. příšery, které je nejprve třeba zbavit osobního štítu a ten je ještě většinou dvojího druhu. Jeden jde překonat silnějším úderem meče (před útokem déle podržet tlačítko) a druhý pak rozbít speciální pistolí, kterou časem naleznete. Na některé enemáky zase musíte vyskákat, abyste je trefili do hlavy, protože jinak jsou vůči veškerým útokům odolní.
Zajímavým aspektem během akce je ukazatel stanovených úderů. I když je celý střet striktně akční, toto je taková fůze z tahových soubojů, kdy vypotřebujete-li veškeré útoky, musíte chvíli čekat, než budete schopni dále bojovat. Zmáčknete tlačítko - blok - a čekáte. Pokud ale na vás někdo ve vašem krytu zaútočí, bojové body se hned nabijí a vy můžete s chutí vyrazit do bitevní vřavy.
Možnosti a technické dispozice
Ona rychlost boje souvisí s celkovým pojetím hry, kdy je vidět, že autoři dbali na ničím nerušící plynoucí hratelnost. Např. když si vezmeme takový loading, v jiných hrách často otravný jev, zde, navzdory rozlehlým levelům na loading prakticky nenarazíte (jen při teleportování se na větší vzdálenosti a při přechodu do dalšího světa). Už na planetě Rosa (první svět) procházíte pouštním městem a občas se vám trojúhelníčkem znázorní, že lze vstoupit do některých dveří v budovách. Např. obchody, ale i soukromé byty. Velice mě překvapilo, když při vstupu z exteriéru do interiéru se neobjevilo žádné nahrávání, nic, prostě jen plynulý přechod. A navíc při takové nádherné grafice? Je zkrátka vidět, že hardware PS2 ještě stále dokáže něčím překvapovat.
Stejně tak mě zaujala nejedna situace, kdy např. po letmém prozkoumání ulic Rosy jsem narazil na překážku - zborcený most, přes který by se, ze zkušenosti z jiných her, normálně nedalo nijak přejít. Už jsem hledal nějakou tu osobu, která mě na druhou stranu přepraví, samozřejmě za protislužbu. Jenže ejhle. Ani nevím, co mě to popadlo, skočit prostě do vody a na druhou stranu si přeplavat. Tam se poté chytit kamenů a na zbytek mostu se vyšplhat. Je to vlastně zcela přirozené a tak to má být! Ale ruku na srdce, v kolika hrách takové přirozené řešení najdeme? Vězte, že s postavičkou lze nejenom plavat, ale umí i šplhat, skákat, lézt po žebřících, atd. což je v RPG žánru dosti výjimečný vklad.
Jeden svět nestačí
Jakmile splníte dané úkoly a staneme se pravým členem posádky vesmírných pirátů, otevírá se před vámi jednak celá galaxie plná nových světů (mezi kterými se přepravujeme kosmickým korábem), ale také další a další příběhy. Najednou už nejde o naplnění klukovského snu o vzrušujícím dobrodružství, ale o konkrétní hledání ztraceného ráje, při kterém narazíme na silné protivníky - ničemy, kteří by takový ráj chtěli zneužít pro své sobecké účely. Kromě toho se odkrývají příběhy jednotlivých postav
Každá, ať už z členů posádky pirátů, či kterou naberete cestou, má svůj vlastní osud. Robot dlouhán, který by si přál stát se člověkem, se posléze střetává se svým stvořitelem, profesorem, který posune jeho sen o něco dále. Nebo amazonka, nalezená na svěží planetě plné zeleného porostu, se vydává vstříc ke hvězdám, aby zachránila svůj lid, jež po celá staletí konzervativních zvyků, náboženství a pověr, zcela zakrněl ve vývoji. Nebo princezna, která... ale to už bych vyzrazoval příliš. Rogue Galaxy je napěchováno ne jedním, ale mnoha příběhy až k prasknutí.
Fádní dungeony
Co mě moc nepotěšilo byly rozsáhlé podzemní dungeony. Těch je ve hře opravdu hodně a mají tendenci dosti nudit. Je zajímavé, že autoři si dali tolik práce se soubojovým systémem, který využívá náhodných bojů, celkově si vyhráli s hratelností, tak, aby se na nic nemuselo čekat a ničím se zdržovat. Přesto ale právě dungeony působí zcela opačně. Jsou zbytečně velké, na to, že na nějaké aktivní místo v nich narazíte zřídka. Často se vám stane, že i přes zobrazení automatické mapy se prostě v katakombách a bludišti cest ztratíte. Rogue Galaxy lze ukládat na občas přítomných portálech a takové portály slouží i k teleportaci. Naštěstí nemusíte pak procházet sáhodlouhé prázdné levely tam a zpět, ale jen tam. Leč i to stačí.
Konec dobrý, všechno dobré?
Na druhou stranu je Rogue Galaxy nesmírně propracovanou záležitostí. Už jen takové vychytávky, jako je pořádání hmyzích turnajů, kde si nejprve na planetě se zeleným porostem brouka odchytíte a pak se můžete účastnit hmyzích klání. Nebo velice zajímavý systém výroby zbraní, kdy po čase získáte přístup k vlastní továrně! Ano, klasické výrobní lince, kterou nejprve musíte postavit a pak z ingrediencí a dle přesně stanovených postupů vytvoříte speciální předmět. Či zvláštní koncept zvyšování levelu - útoku, obrany, ale i zmíněných abilities, kdy do jakési skládačky umisťujete různé předměty, které tady nacházíte. Stejně tak je zajímavé, že tyto lze kombinovat pomocí fůze tak, že následně vznikne zcela nový, jedinečný předmět. Takových motivů a zpestření je zde opravdu hodně a mě už nezbývá v recenzi místo, takže už jen závěrečné zhodnocení...
Článek vyšel ve spolupráci se serverem Gamepro
