Kdo by je neznal? Nerozlučnou dvojku snowboarďáků, rafťáků a teď už i podvraťáků. Ano, řeč je o idolech (nejen) dívčích srdcí, Vojtovi Kotkovi a Jirkovi Mádlovi. Tihle dva toho vzhledem ke svému věku dokázali již opravdu hodně, a nyní pokořili další metu - společně s dalšími kolegy z Ro(c)ku podvraťáků figurují v historicky první hře natočené na motivy českého filmu. Herní počin na trh dorazil současně s premiérou filmové předlohy, takže je jasné, že si tvůrci museli docela máknout. A pro jaký žánr, že se to nakonec rozhodli? Ideál v podobě adventury (dokážete si snad pro takový film představit něco vhodnějšího?) dostal červenou, a na naše monitory tak přichází akční střílečka.
Vo co v podvraťácích go?
Jelikož jsme nechyběli na předpremiéře filmu, nejprve si shrňme, oč v něm vlastně jde. Tentokrát si partička mladíků (Kotek, Mádl, Písařík, Beran) zahraje na členy rockové skupiny, která se snaží prorazit koncertováním v nejrůznějších pajzlech. Při jednom vystoupení si jí pak všimne lovec talentů, který klukům nabídne možnost předvést se před "největším esem v showbiz(z)u", jehož neztvárnil nikdo menší než sám Petr Janda z Olympicu. Je sice sporné, zda "slzy tvý, mámy šedivý" něco řeknou současným teenagerům, role "nadrženého kápa" se však nestárnoucí bard zhostil velmi dobře.
#hodnoceni
Ale zpět k podvraťákům. Ti při generálce ve studiu velkého kápa narazí, když jejich obstarožní kombo vypoví službu a vyhodí pojistky. Kapela tedy stojí před těžkým úkolem: do týdne sehnat peníze na novou aparaturu. Extrémní situace vyžadují extrémní řešení - kluci se rozhodnou ukrást psa movitému mafiánovi a začít ho vydírat. Určitě je vám ale jasné, že se něco zvrtne a tak se roztočí kolotoč neuvěřitelných událostí.
Přiznáváme, že jsme původně od filmu mnoho nečekali. A snad to byl právě ten důvod, proč se nám nakonec jakž takž líbil. A co hra, o kterou zde jde především?
Papá pitomci, papá
Mezititulky protentokrát berte s mírnou rezervou, to se vám jen snažíme více přiblížit podvraťáckou atmosféru. Právě tyto hlášky vás totiž budou provázet takřka neustále. Tvůrci ze studia Centauri Production (například Žhavé léto 3 ½) svůj počin označují jako "road game". Nevíme, zda je toto škatulkování zcela přesné, každopádně jde o akční 3D závodní arkádu, v níž si dosyta užijete destrukce.
Po zvolení jednoho ze tří herních módů - střílet, závodit, střílet a závodit - se dostanete do garáže podvraťáků. Naskytne se vám tak pohled na škodovku (vypadá to na 105L, ale ruku do ohně za to nedáme) a celou podvraťáckou partičku. Možnosti v dolní části obrazovky zahrnují nákup vybavení (něco sehnat) a jeho rozmístění na auto (ověsit káru), či výměnu vozidla (čenžnout káru).
Nákupní místa se vám otevírají postupně, takže zpočátku musíte vystačit s pár špuntovkami. Teprve později se dostane k těžké výbavě typu metačů asfaltových holubů či tenisových míčků, a začne ten pravý cirkus. Za vše se přitom platí časem. To může znít poněkud podivně, takže se podívejme na to, jak celý systém funguje. Na začátku každé mise máte určitý čas, který můžete zvýšit třeba sestřelováním nepřátel a získáváním bonusů, jenž se vám poté zobrazí i v garáži. Když se posléze rozhodnete pro pořízení nového kanónu, auta (těch je ve hře celkem osm a některá vás jistě překvapí svou exotičností) či pancéřování, ukáže se vám u každého kusu vybavení, kolik minut je potřeba k jeho sehnání a namontování. A ty se vám posléze odečtou.
Zaklepej na nebeskou bránu, debile!
Po obstarání všech nezbytností se můžete konečně vrhnout do akce. Tam se chopíte ovládání vozu s podvraťáky. Každý z nich v ruce třímá zbraň a vykloněn z okna kosí nepřátele jedna radost. A o tom vlastně celá hra je - jezdit a střílet. Pokud si vzpomínáte na Virtua Cop či obdobná dílka z herních automatů, budete se tedy cítit jako ryba ve vodě.
Kol je tu osm pro každý ze tří módů. V podstatě však lze říci, že jich je osm celkem; ať už si totiž zvolíte jakýkoli mód, projíždíte vždy ty samé scenérie. Většina levelů má přitom velmi podobný scénář. Chvíli jezdíte a střílíte na dotírající vozidla, potom vystoupíte z auta a masakrujete vyskakující panáky, opět nastoupíte a laškujete s okolo kroužícími fáry, a nakonec se v každé druhé úrovni postavíte hlavnímu bosovi (například obřímu kombajnu - zajímalo by nás, kolik toho tvůrci v průběhu vývoje vyhulili).
K posílání nepřátel do věčných lovišť můžete využívat nejen přímé střelby, ale také prostředí (vybuchující barely a cisterny) a speciálních vychytávek, jako je obří megafon či nádržka s napalmem. S tím souvisí i obtížnost, která je bohužel poněkud přemrštěná, což nám připadá nepochopitelné, zvláště vzhledem k zaměření titulu na masový trh. Zvláště finální bossové občas působí dojmem nesmrtelných a bez správně ověšeného auta v podstatě nemáte šanci na jejich pokoření.
Pozdravuj v pekle, sajrajte!
Obrázky, povalující se tady okolo, vám mohou pomoci s představou o vizuálním zpracování. Hra je postavena na CPAL3D enginu, který nevypadá nejhůř, ale žádný zázrak to není. Problém je však zejména v jeho optimalizaci. Tvůrci prominou, ale hardwarové nároky Ro(c)ku podvraťáků míří trošku mimo mísu. Už jsme si zvykli, že hry dnes uspokojivě (nebo vůbec) neběží na čtyři roky starých strojích. Když se nám však něco takového trhá i na nadupaném Athlonu 64 3000+, začínáme vážně uvažovat o návštěvě docenta Chocholouška - někdo se tu dozajista zbláznil. Nejkurióznější přitom je, že se bez snížení detailů trhají i filmové sekvence.
Veškerý dabing do hry obstarali filmoví protagonisté, čas mezi misemi protkávají ukázky ze snímku a zbytek podbarvuje filmový soundtrack. Fanoušci tedy budou v sedmém nebi. Ostatně touha spatřit další úryvek filmu bude asi tím největším pohonem v putování za dohráním Ro(c)ku podvraťáků. Samotná hra totiž není až tak poutavá, aby nás udržela v křesle po delší dobu. Na chvilku ale zabaví, a vzhledem k nižší ceně může být vhodným dárkem pro náctiletou sestru či skalní fanoušky hereckého dua Mádl-Kotek.
