Po LittleBigPlanet a PlayStation Home vytáhla Sony z rukávu další eso - projekt jménem PAIN a její název v podstatě řekne o hře vše. Pokud tedy patříte mezi ty, kteří hodiny surfují YouTube a řehtají se tamním držkopádům nebo naopak se sami po pádu na beton rozesmějete na celé kolo, tohle bude hra právě pro vás, tedy pokud vlastníte PlayStation 3. Takhle nějak by to totiž vypadalo, kdyby by Johnny Knoxville nebo Stevie O měli údy z gumy (nebo dostali proklatě dobře zaplaceno).
Nicméně videoherní vlci uvidí inspiraci i někde jinde. Závody FlatOut se staly kultem právě díky možnosti nechat proletět řidiče předním sklem a sérii miniher, které na tomto principu stavěly. Nebo naopak přemýšlivé bourání a ničení ze série Burnout, kdy jste museli vždy pečlivě připravovat, abyste pak během jedné jízdy napáchali na vybrané křižovatce co největší škody. To všechno je z Pain cítit.
Au, to bolí
Hlavním aktérem v Pain je virtuální charakter a k jeho popohnání je třeba speciálního praku. Ten stačí jen nastavit, natáhnout, pustit a vaše postavička náhle v letu mává rukama nohama a metá vtipné komentáře, aby se pak rozplácla o roh budovy, zlomila se o billboard nebo se nechala pošťouchnout projíždějící nadzemkou a to doprovázeli bolestivé skřeky. Každá srážka se samozřejmě počítá a právě výše skóre je tady tím hlavním - musíte napáchat co možná největší bolest a samozřejmě se tomu hrdelním smíchem pořádně smát.
Výsledný produkt by měl nabídnout různou škálu režimů, z nichž prezentované byly jen některé jako střelba na opičí cíle, hod mimem nebo režim pro více hráčů, kde musíte napodobovat triky kaskadéra před vámi. Komu se to nepovede, dostane jedno písmeno ze slova horse a hra pokračuje, dokud všichni neodpadnou - jistě to znáte, ale s mnohem vybranějším slovníkem.
Bolest nad zlato
Co by to ale bylo za divočinu, kdyby hra nedisponovala propracovaným fyzikálním enginem. Pro tyto účely autoři sáhli po osvědčeném Havoku a je vidět, že všechny věci se po kontaktu s lidskou kostrou chovají, jak by měly, tedy v rámci zachování groteskních animací. Železné lešení se tak roztřese a mírně zdeformuje, aby rozhodilo na něm položené věci, stůl se rozbije a vyhodí talíře do vzduchu a to nemluvíme o reakcích, když se trefíte mezi vyšpulené půlky chlupatého opičáka. Také postavička se ohýbá tak, jak jí jen rag-doll fyzika dovolí. Stejně tak nás překvapila propracovaná grafika. Ačkoliv byla k vidění jen jediná prezentace situovaná do městské části, vše vypadalo výtečně. Budovy byly vymodelovány se spoustou detailů a stejně tak podrobné se nám zdály použité textury
V Pain se skrývá neuvěřitelné množství možností a při jejich správném uchopení by se z toho mohl stát fenomén, který Sony tolik potřebuje. Mluví se o možnostech natáčení videí a jejich uploadování na PlayStation Network, stejně jako že autoři chtějí naslouchat přáním hráčů a zapustit do hry hodně jejich nápadů. Dokonce by měli být zainteresovány některé celebrity tohle by si jistě páni od Jackassu neměli nechat ujít. Všechno by mělo být součástí pravidelných dávek přídavného obsahu, se nímž se bude hra vyvíjet. Ideální by jistě bylo situaci vyřešit tím, že by celá tvůrčí činnost byla přenesena přímo na hráče a ti by díky editačním nástrojům mohli celý bolestichtivý kult utvořit. Jen se stačí podívat, jak se u konkurence ujala možnost tvorby Mii, kde lidé každý den tvoří nové a nové známé tváře.
