Opustili jste v posledním díle městečko plné prokletých kanceláří a zůstala ve vás trpká pachuť po nezodpovězených otázkách? Nezoufejte, váš tým First Encounter Assault Recon čeká další návštěva ve světě malé nevinné holčičky Almy.
Alma mater
Paranoidní - pardon, chtěli jsme vlastně říci paranormální - holčička se rozhodla nás ještě chvilku potrápit a sdělit nám pár dalších zajímavostí o svém pohnutém osudu. Máme tak jedinečnou příležitost se znovu setkat se všemi jejími vyšinutými přisluhovači, tentokrát už ovšem mimo ovzduší depresivních kanceláří, ale hezky pěkně v zajímavém prostředí explozí poškozeného městečka.
Jak se na pořádný datadisk sluší, dostaneme ve hře nějaký ten nášup nových zbraní, lokací i nepřátel. V prvním případě to sice nebude až takový zázrak, ale o to víc potěší ty zbývající dva. Nový příběh začíná přesně tam, kde ten první skončil. Vlastně ne, ve skutečnosti začíná o 30 sekund později. Vrtulník, z kterého monitorujete nestabilní oblast se nečekaně zřítí. Po dopadu se vy a vaši spolucestující proberete různě rozptýleni po okolí zničeného vrtulníku, který je zabořen uprostřed polorozpadlé obytné budovy. Jste živí, ne příliš zdraví a hlavně na všechno zatím úplně sami...
#hodnoceni
Hrdina bez bázně a hany
Hlavní postava příběhu nám zůstala stejná, změnilo se tedy něco podstatného v herním schématu? Budete překvapeni, změnilo. Zatímco v jedničce jste fungovali coby elitní voják lovec, který má za svými zády celou jednotku lovců klonů, nyní se situace maličko obrátila a vy se stáváte lovnou zvěří. Mezi nejfrekventovanější nepřátelskou jednotku patří i nadále běžní "lidští" nepřátelé, naštěstí jsou už alespoň trochu rozmanitější než v případě prvního dílu. Vedle nich zde můžete potkat například oblíbené přízraky, stínové bojovníky, několik málo speciálních nadpřirozených oškliváků a nově také pár opravdu nepříjemných úrovňových bossů (Mechem počínaje a pubertální anorektičkou rozhodně nekonče). Protože se na vás pořádá hon, můžete se také těšit na opakovaný boj s několikanásobnou přesilou, skrývání se před nepřáteli a vůbec na docela pořádný flák surviving akce.
AI nebo spíš IAAA?
Producenti titulu nám opakovaně slibovali vylepšenou umělou inteligenci. Přesto, že ani ta první nebyla úplně špatná, je nutno říci, bylo opravdu co vylepšovat. Jak se s problémem vypořádal datadisk? Upřímně řečeno, vojáci se již nedopouštějí některých fatálních chyb při soubojích tváří v tvář, ale celkově jsme žádný viditelný pokrok nezaznamenali.
Zdá se, že se také vojáci trochu lépe kryjí, ale to nutně nemusí znamenat vylepšenou umělou inteligenci. Krytí na nových mapách totiž všeobecně vydatně napomáhá "válečný level design", mise jsou plné překážek, povalených stolů a zároveň dostatečně přímočaré, aby s nimi bez potíží prošel i špatně naprogramovaný robot Karel.
A jako anatomie, anarchie, anihilace, atmosféra
Aby se nám z trochu přímočaře pojaté střílečky nevytratila hutná, temná, lekací a japonsky brutální atmosféra, zamíchali autoři do hry několik druhů nových nepřátel. Příkladem za všechny budiž například (někdy docela otravný) stínový netvor, který je takřka nedetekovatelný, protože prostě není vidět a jediný způsob, jak lokalizovat jeho polohu, je uvědomění si prostého faktu, že vrhá stín.
Hodně práce bylo odvedeno také na designu úrovní, ty jsou přehledné a účelné, ale přitom zůstávají dostatečně zajímavé na to, abyste se v nich nezačali nudit. Vedle klaustrofobních chodeb a pokojíků obytných budov nyní navštívíte také outdorové lokace, rozlehlé haly, stanici metra nebo třeba modlitebnu. Určitým vylepšením prošel také samotný fyzikální engine. Ten je nyní o něco více interaktivní, takže ve finále najdete opravdu jen málo obrazovek, kde by se nedalo něco zničit nebo pozměnit. Zdemolovat nebo přesunout lze opravdu leccos, protože jde ovšem spíše o atmosférický doplňkový efekt, narazíte zde brzy na určité limity.
Solidní nášup
Nás tak kupříkladu jen pramálo potěšilo, že betonový sloup podpírající strop v podzemce nelze ve skutečnosti úplně rozstřílet na hromadu štěrku a střepů z dlaždiček, ale vlastně jenom tak trochu nahlodat. Ale co, o to přeci ve hře snad ani jít nemá. Z nových zbraní, jejichž držení má nepochybně na pocity z hraní také svůj dopad, potěší zejména minigun se speciálním zásobníkem nebo raketomet, se kterým jsme se v jedničce sice mohli občas setkat také, ale obyčejně to dost bolelo.
Suma sumárum, máme tu kvalitní přídavek k původní hře. O tom, že Extraction Point potěší většinu přívrženců původní hry, nyní již vůbec nepochybujeme, otázkou ovšem zůstává, na co hodlá nalákat ty ostatní. Na druhou stranu, bez původní hry si nové dobrodružství stejně nemůžete spustit, takže se vlastně jedná o zbytečný dotaz...
