Synot neuspěl u Ústavního soudu, poplatky za automaty prošly

Tomáš Fránek
21. 6. 2014 11:20
Ústavní soud: Města a obce mohou vybírat poplatky za každý loterijní videorminál.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Reuters

Brno – Společnost Synot Tip, která stojí v čele tažení hazardních firem proti poplatkům za loterijní videoterminály, neuspěla se svou první stížností u Ústavního soudu. Soudci ji odmítli jako zčásti nepřípustnou a zčásti zjevně neopodstatněnou.

Ústavní soud potvrdil, že zákon umožňující vybírání poplatků obcemi za každý terminál je v souladu s Ústavou a nezasahuje do ústavně zaručených základních práv a svobod.

Soudci navíc označili za nepřípustnou i žádost loterijní firmy, aby se spor o výklad zákona přenesl z Česka k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku.

Synot a další firmy podnikající v oblasti hazardu protestují proti výkladu zákona, podle něhož jsou videoterminály stejná zařízení jako výherní automaty, takže za každý terminál musí jeho provozovatel platit místní poplatky. Podle firem jsou totiž terminály řízeny z jednoho centrálního systému, takže platba poplatku za každý přístroj je nespravedlivá – měl by se platit pouze jeden poplatek za každou řídicí jednotku.

Centrální jednotka proti regulaci

Jako první – a tedy precedenční důležitý i pro posouzení dalších podobných stížností – poslal Synot Tip k Ústavnímu soudu případ z Vysočiny. Radnice ve Světlé nad Sázavou vyměřila poplatky za každý povolený přístroj – 5000 tisíc korun za tři měsíce – pro výherní automaty i videoterminály.

Synot si nejdříve stěžoval jak u Krajského soudu v Brně, poté u Nejvyššího správního soudu. Právník loterijní firmy Karel Klíma označil vyměření poplatků za protiústavní a poškozující podnikání.

Nejvyšší správní soud ale letos v lednu argumenty loterijní firmy odmítl. Podle soudců by výklad zákona zastávaný Synotem vedl k tomu, že by hazardní firmy mohly ve městech a obcích umístit neomezený počet videoterminálů, přičemž poplatek by platily pouze jediný – za centrální jednotku.

Stanovení poplatků za videoterminály není podle soudců jenom snahou naplnit obecní kasy, ale také možností, jak regulovat nežádoucí aktivity spojené s hazardem – tedy gamblerství a kriminalitu. „Stanovení poplatku totiž reflektuje negativní dopady spojené s provozem těchto přístrojů, především chorobné gamblerství, a nelze ho považovat pouze za zdroj obecních příjmů,“ rozhodli soudci Nejvyššího správního soudu.

Do Lucemburku to nepředáme

Synot Tip se proto ještě obrátil na Ústavní soud. Chtěl, aby rozhodnutí radnice ve Světlé nad Sázavou zrušil. Firma navíc chtěla, aby se Ústavní soud obrátil s otázkou na výklad zákona o místních poplatcích na Evropský soudní dvůr v Lucemburku. Podle loterijních firem totiž zákon o místních poplatcích neprošel notifikací – tedy ověřením souladu – s unijními směrnicemi.

Ústavní soudci ale potvrdili své tři roky staré průlomové stanovisko, podle něhož obce mají právo regulovat hazard.

Jako nepřípustný označili soudci také návrh Synotu, aby případ posoudil Evropský soudní dvůr. Synot totiž podle soudců podal tento návrh pozdě – měl ho uplatnit už na začátku celého sporu.

„U zákona o místních poplatcích nejde o nejasnost zakládající nepředvídatelnost a právní nejistotu adresátů zákona, tedy loterijních firem,“ dodal senát Ústavního soudu vedený Janem Filipem.

Hrozí i arbitráž

Synot už podal u českých soudců desítky žalob na vyměření poplatků. Jenom za květen a část června odmítly Nejvyšší správní soud a krajské soudy sedm žalob. A po rozhodnutí Ústavního soudu je zřejmé, že firma neuspěje ani v dalších stížnostech k této soudní instituci (soudci nyní posuzují i druhou stížnost firmy). To platí i pro další hazardní firmy jako Helvet Group, Multigate nebo Forbes Game, které už také u správních soudů se žalobami neuspěly.

Synot avizoval, že využije všechny možnosti obrany. Prostřednictvím profesního sdružení Spelos už poslal i stížnost k Evropské komisi. "Krajní možností je investorská arbitráž podle příslušné mezinárodní dohody o ochraně investic,“ řekl serveru iHned.cz Neofytos Neofytou, ředitel společnosti Synot International Limited, která se stará o strategický rozvoj a servis všem firmám v holdingu Synot.

Videoterminály jsou už nyní pro hazardní firmy mnohem větším zdrojem příjmů než klasické výherní automaty. Loni jimi „proteklo“ 87 miliard korun, zatímco do klasických automatů lidé naházeli 25 miliard.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Středočeská policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy