Rusko rozšířilo embargo na dovoz českého vepřového. Kvůli moru nechce už ani uzeniny

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
Aktualizováno 3. 7. 2017 14:52
Nově je zakázán český vývoz i u řady nepotravinářských výrobků souvisejících s chovem prasat, například krmiv. Rozšíření by se mělo dotknout vývozů v řádech jednotek milionů korun ročně.
Vepřové maso. Ilustrační snímek.
Vepřové maso. Ilustrační snímek. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Kvůli výskytu afrického moru u divokých prasat v České republice rozšířilo Rusko embargo na dovoz vepřového masa z Česka například o uzeniny a konzervy. Nově je zakázán český vývoz i u řady nepotravinářských výrobků souvisejících s chovem prasat, například krmiv.

Rozšíření zákazu ale nebude mít na Česko podle výpočtů ministerstva zemědělství velký dopad, mělo by se dotknout vývozů v řádech jednotek milionů korun ročně.

"Podle současných podkladů od úřadů Ruské federace hodnotíme reakci na výskyt afrického moru prasat u divokých prasat v ČR jako rozšíření dosavadního veterinárního a politického embarga," řekla agentuře ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Z podstatnějších položek jde zejména o zpracované potravinářské výrobky - uzeniny a konzervy, dále plemenná zvířata a genetický materiál, dodala Ježková.

Podle Agrární komory Česko prostřednictvím veterinární správy a vzájemné spolupráce s okolními zeměmi garantuje veškerá nezbytná hygienická a veterinární opatření k pohybu zvířat a produkce z nich plynoucí. "Vzhledem k závažnosti této infekce předpokládám, že tento přístup okolní země pečlivě sledují a vnímají a dokážou vyhodnotit jako preventivně dostatečný," uvedl Jiří Felčárek z komory.

Pokud by další země zakázaly dovoz českého vepřového či produktů z něj, nemělo by to přesto výrazný vliv na agrární export. "Národní produkce pokrývá naši spotřebu zhruba z poloviny a objemy vývozu nehrají u této komodity až tak zásadní roli," dodal Felčárek.

O zákazu dovozu vepřového začátkem roku 2014 rozhodla ruská veterinární a fytosanitární služba Rosselchoznadzor. Rusko zavedlo zákaz poté, co se objevilo několik případů afrického moru prasat v některých oblastech EU. Odvolávalo se na sanitární a fytosanitární opatření podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

WTO ale v srpnu 2016 rozhodla, že Rusko nesplnilo mezinárodní normy, když v roce 2014 zakázalo dovoz prasat a vepřového z EU, a porušilo tak pravidla organizace. Odvolací orgán WTO pak letos v únoru zamítl odvolání Ruska ve sporu s EU ohledně tohoto zákazu dovozu.

Evropská komise v únoru také uvedla, že rozhodnutí WTO potvrdilo, že opatření přijatá Ruskem vůči EU měla málo co společného se skutečnými hygienickými nebo zdravotními riziky.

V roce 2013 činila hodnota exportu vepřového z EU do Ruska kolem 1,4 miliardy eur (38 miliard Kč). Rusko se tak v té době na celkovém vývozu vepřového z EU podílelo zhruba jednou čtvrtinou.

Zamořené Zlínsko

Africký mor prasat byl v Česku potvrzen před necelými dvěma týdny. Na Zlínsku se zatím našlo 17 uhynulých divočáků, africký mor prasat byl potvrzen u čtyř zvířat. Takzvaná zamořená oblast, ve které platí mimořádná veterinární opatření, se ode dneška rozšířila na celý okres Zlín. Původně se týkala jen desetikilometrového okruhu kolem místa, kde byli nalezeni před dvěma týdny první dva uhynulí divočáci, u nichž se nákaza potvrdila.

"Současná mimořádná veterinární opatření platí na území celého okresu. Mezi veterinární opatření, která v dané oblasti platí, patří zákaz lovu a krmení divokých prasat, monitoring divokých prasat a také vyšetření evidovaných chovů prasat domácích v této zóně," uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Veterináři již po prvním potvrzení výskytu afrického moru prasat testovali prasata chovaná společností Zemet u Zlína, výsledky byly negativní, zvířata jsou tam zdravá. Nyní by se měly po rozšíření oblasti podle Vorlíčka zkontrolovat další tři chovy.

V původní vymezené oblasti museli lidé také nahlásit doma chovaná prasata. "V širší zamořené zóně se nebude již provádět soupis domácích prasat určených pro domácí porážku v malochovech, tak jak tomu bylo v užší oblasti," uvedl Vorlíček.

V zamořené oblasti bylo do dneška nalezeno 17 uhynulých prasat divokých. Nákaza se potvrdila u čtyř zvířat, u tří prasat byly testy negativní. "U deseti se na výsledky ještě čeká," řekl Vorlíček. Uhynulá těla divočáků je podle něj velmi důležité z terénu odstraňovat, mohou být zdrojem nákazy až do šesti měsíců od úhynu.

První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína u nemocnice. Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé, přenášejí jej volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný. Chovatelé musí prasata ustájit tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty. Za porušení hrozí fyzickým osobám pokuty až 50 000, právnickým osobám či podnikatelům až dva miliony korun.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Italský ministr zahraničí Di Maio končí v čele Hnutí pěti hvězd

Italský ministr zahraničí Luigi di Maio ve středu oznámil, že končí ve funkci šéfa vládní strany Hnutí pěti hvězd (M5S). Informovala o tom agentura AP. Svým stoupencům v Římě Di Maio řekl, že jedna éra skončila, on svou práci dokončil a nyní bude důvěřovat svému nástupci, že dále úspěšně povede stranu kupředu. Hnutí pěti hvězd podle Di Maia nyní dočasně povede senátor Vito Crimi, nový vůdce bude vybrán v následujících měsících po kongresu strany. Italská média ještě před tímto oznámením uváděla, že Di Maiův krok by neměl znamenat konec vlády, kterou od loňska tvoří koalice M5S a Demokratické strany.

"Dnes tu jsem proto, abych oznámil svou rezignaci z čela Hnutí pěti hvězd," řekl ministr svým příznivcům. Třiatřicetiletý Di Maio stranu vedl od září 2017. Hnutí pěti hvězd se v posledních měsících potýkalo s vnitřními spory, v obou komorách parlamentu odešlo do frakcí jiných stran či do frakce smíšené několik zákonodárců. Poslední dva to udělali v úterý, připomněla agentura APA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy