Od převzetí kontroly nad PPF Kellnerová dohlíží na expanzi podniku a na jeho ústup z Asie. Konglomerát, který má sídlo v Praze, působí v 25 zemích, zaměstnává 61 tisíc lidí a věnuje se aktivitám v telekomunikacích, médiích, finančních službách či v elektronickém obchodování.
V rozhovoru, který Kellnerová vedla přes e-mail a jenž byl podle Bloombergu jejím prvním veřejným komentářem pro média od převzetí vedoucí úlohy v PPF, manažerka vyprávěla o náročných začátcích. Po manželově nečekané smrti se nejprve musela seznámit se složitými aktivitami podniku.
"První prioritou bylo zajistit stabilitu PPF a pak znovu začít rozvíjet podnikání," říká Kellnerová. "Uvědomila jsem si, že PPF je pro mě osobní záležitost a že mým úkolem je připravit naše děti na to, aby jednou mohly tu skupinu samy vést."
Kellnerová od převzetí vedoucí role v podniku už na tomto obchodním impériu zanechala svůj otisk. Dohlížela na významný odklon od Asie, kdysi klíčového zdroje příjmů skupiny, a přesunula pozornost zpět na západní trhy. Vybrala si nového výkonného ředitele a rozešla se s některými blízkými spojenci svého zesnulého manžela. Firmu přivedla do úplného rodinného vlastnictví, když odkoupila podíly dvou menšinových akcionářů, a následně jmenovala sebe a své tři dcery do představenstva nové holdingové společnosti. V ní je uložen veškerý jejich majetek.
Z Kellnerové je teď nejbohatší žena ve střední Evropě, odhadované čisté jmění rodiny podle indexu miliardářů agentury Bloomberg činí 11,8 miliardy dolarů (více než 273 miliard korun). Kellnerová stále více času věnuje přijímání klíčových investičních rozhodnutí. Jako ústřední bod svého přístupu uvádí úzkou spolupráci s výkonným ředitelem PPF Jiřím Šmejcem, jedním z Kellnerových bývalých investičních partnerů.
"Pokud to situace vyžaduje, jsme schopni rozhodnout o obchodech za jediný víkend," řekla v rozhovoru s Bloombergem. "V PPF jsme hrdí na to, že jsme velmi flexibilní v reakci na investiční příležitosti," dodává manažerka.
Skupina PPF není typickým investičním fondem s předepsanými pravidly, co a jak dlouho má v portfoliu držet. A to je podle Kellnerové přednost. "Můžeme být trpěliví," upozorňuje. "A proto krátkodobé výnosy nejsou primárním parametrem, když zvažujeme investiční příležitosti," dodává.
Kořeny PPF sahají do začátku 90. let, do doby těsně po pádu komunismu, kdy Československo začalo prodávat státní majetek. Využilo k tomu kuponovou privatizaci, kdy lidé mohli vyměnit investiční kupony za nově vydané akcie firem či podílové listy investičních fondů. Jak se společnost PPF vyvíjela, její aktiva se postupně rozrostla na současných zhruba 43 miliard dolarů (téměř 998 miliard korun), píše Bloomberg.
Díky prodeji státního majetku po pádu komunismu je nyní v Česku několik velmi bohatých rodin. Vedle Kellnerových je to například realitní magnát Radovan Vítek nebo podnikatel Pavel Tykač, který se věnuje zejména energetice.
