Optimální teplota pro ekonomiku je 13 stupňů Celsia, tvrdí studie. Svět je už přehřátý

ČTK ČTK
30. 10. 2015 10:35
Právě při této průměrné roční teplotě je účinnost, s jakou společnosti přeměňují přírodní zdroje, energii, kapitál a práci v hmotné statky nebo služby, nejvyšší, ukazuje studie odborníků ze Stanfordské univerzity. Příliš teplé klima ekonomice škodí, upozornil časopis Nature, a světová ekonomika je tedy podle výsledků studie již přetopena.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Paříž - Pokud jde o ekonomickou aktivitu, existuje určitá ideální teplota, kdy není ani příliš chladno, ani příliš teplo. Ta umožňuje nejlepší ekonomický rozvoj, píše francouzský deník Le Monde.

Marshall Burke ze Stanfordské univerzity porovnával spolu se svými kolegy vývoj hrubého domácího produktu (HDP) v období od roku 1960 do roku 2010 ve 166 zemích s výkyvy teploty. Produktivita, čili účinnost, s jakou společnosti přeměňují přírodní zdroje, energii, kapitál a práci v hmotné statky nebo služby, byla nejvyšší při průměrné roční teplotě 13 stupňů Celsia.

Příliš teplé klima škodí nejen zemědělské produkci, ale také výkonnosti a zdraví pracujících ve všech sférách, uvádějí autoři ve studii, kterou zveřejnil časopis Nature.

Tyto výsledky nás přivádějí k myšlence, že světová ekonomika je již přetopena. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) totiž rtuť v teploměru loni vyšplhala na povrchu země a oceánů k průměrné teplotě 14,59 stupně Celsia.

Ukázalo se také, že jižní země jsou v ekonomicko-klimatickém soupeření znevýhodněny, zatímco Francie, Británie, Německo, Spojené státy či Japonsko zaznamenaly průměrné teploty lehce pod osudným prahem. Brazílie měla v průměru 20 stupňů, Indie, Indonésie, Nigérie nebo Mali se pohybovaly v rozmezí mezi 25 a 30 stupni. U těchto států každý stupeň nad optimální teplotu 13 stupňů znamená další pokles HDP, zatímco ve chladných či mírných oblastech znamená každý stupeň nad tento limit nárůst bohatství.

Vědci projektovali situaci do konce století a vytvořili model vlivu nynějšího oteplování klimatu na světovou produktivitu. Za současného scénáře, kdy pokračují emise skleníkových plynů, by podle nich byla světová produktivita nižší o 23 procent ve srovnání s tím, jak by vypadala bez oteplování klimatu. A 77 procent zemí bude zaznamenávat nižší růst, než by tomu bylo v případě, že by na Zemi panovala konstantní teplota.

A především: nebude-li dosaženo pokroku v boji proti oteplování klimatu, poroste rozdíl v příjmech na jednoho obyvatele. Zatímco 20 procent nejbohatších zemí, zvláště na evropském kontinentu, zaznamená mírný nárůst oproti situaci, kdy by se klima neměnilo, ve 40 procentech nejchudších zemí v Africe, Jižní Americe nebo Asii poklesne průměrný příjem o 75 procent.

"O těchto projekcích lze samozřejmě diskutovat," konstatuje ekonom Stéphane Hallegatte ze Světové banky. "Schopnosti přizpůsobivosti jižních ekonomik jsou nepochybně podceněny. Nicméně studie ukazuje, že čím více se vzdalujeme teplotám vhodným pro lidskou aktivitu, tím jsou náklady vyšší," dodává.

"Studie nastoluje otázku přerozdělování příjmů. Jeden stupeň navíc v Evropě nebo v Africe má velmi rozdílné důsledky. Platí to i o ekonomice jednotlivých zemí, kde některé sektory, jako je zemědělství, bude oteplování těžce postihovat, zatímco z něho mohou těžit jiné sektory, například turistika," říká Hallegatte.

S blížící se Světovou klimatickou konferencí v Paříži vyvíjejí jižní země tlak na vyspělé státy, aby jim poskytovaly ročně 100 miliard dolarů (2,5 bilionu Kč) na to, aby mohly čelit klimatickým změnám. Tato studie jim poskytne další argument.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Česko dětské uprchlíky z Řecka nepřijme, nedostalo seznam, uvedl Hamáček

Česko dětské uprchlíky z řeckých táborů nepřijme. Řecko požadovaný seznam 40 sirotků, jimž by mohla česká strana pomoci, neposkytne. V pořadu Partie televize Prima to řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zopakoval, že by ČR z táborů z Řecka mohla přivézt Afghánce a Pákistánce ve věku od 16 do 18 let, což považuje za bezpečnostní riziko. Kauzu pokládá za uzavřenou. Řecko loni začátkem září vyzvalo všechny ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Hamáček pak uvedl, že se řecká strana jen snaží znovu vyvolat debatu o přerozdělování uprchlíků. Dodal, že v přesouvání sedmnáctiletých bez nároku na azyl po Evropě nevidí smysl. Atény vybídl, aby poskytly konkrétní seznam 40 dětí, které by ČR mohla přijmout.

"Řecká strana jasně řekla, že nám žádný seznam 40 dětí nepošle, že se to musí řešit individuálně. Upozornila na to, že malé děti jsou v nějakých integračních programech na řecké straně, tudíž nejsou volné," uvedl Hamáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy