Z hodnocení studie vyplývá, že z 25 největších firem světa míří k prokazatelnému snížení emisí na "čistou nulu", jak se zavázaly, jen málokterá. "Čistá nula" znamená, že firma emise buď nevypouští vůbec, nebo jejich vypouštění stejnou měrou kompenzuje jinak - třeba u firem populárním sázením stromů.
Celkem 13 firem svoji strategii podpořilo představením konkrétního plánu, ty ale podle studie směřují ke snížení emisí v průměru jen o 40 procent namísto avizovaných 100 procent.
Podle hlavního autora studie Thomase Daye bylo původním záměrem jeho týmu objevit v rámci korporátu co nejvíce "přínosných praktik hodných následování". Zjištění ale podle něj přinesla zklamání. "Zatímco roste tlak na podniky, aby řešily klimatické změny, jejich ambiciózně znějící prohlášení často postrádají skutečný obsah, což může být zavádějící pro zákazníky i regulátory," uvádí pro server BBC. Dokonce i firmy, které si vedou relativně dobře, svá opatření podle studie zveličují.
"Velké nadnárodní společnosti mají v ochraně klimatu velmi ambiciózní prohlášení do vzdálenější budoucnosti - což je samozřejmě dobře -, ale studie ukazuje, že v naprosté většině případů není možné dohledat konkrétní cíle a kroky, které by prohlášení naplňovaly," potvrzuje pro online deník Aktuálně.cz vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh. "Je dobře to odhalovat a žádat po firmách, aby se zavázaly ke konkrétním krokům a opatřením," dodává k výsledkům studie.
Nejobstojněji si v rámci analýzy vedl kontejnerový přepravce Maersk, přestože námořní přeprava patří mezi největší zdroje emisí. Dánská společnost nicméně v posledních letech investuje například do zelených lodních paliv.
Hodnocení ovšem nevychází nejlépe například pro technologický gigant Google, e-shop Amazon ani nábytkářský řetězec Ikea, který své zelené snahy často zákazníkům připomíná. Autoři studie zároveň upozorňují, že slabé hodnocení firmy nutně neznamená, že slabá je i její klimatická strategie. Nicméně firma nenabízí dostatek informací, které by potvrdily, že k jejímu naplnění skutečně míří.
Konkrétně u Ikey je ucelenost její klimatické strategie podle výsledků poměrně slabá. "Vítáme dialog a kontrolu závazků a cílů společností v oblasti klimatu s cílem zajistit, aby byly v souladu s vědeckými poznatky o teplotě 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva institutu NewClimate je k tomu konstruktivním doplňkem," komentuje výsledky pro online deník Aktuálně.cz Barbora Geršlová, manažerka pro udržitelnost Ikey ČR, Maďarsko a Slovensko.
Připouští, že i když je Ikea "odhodlána jednat v oblasti klimatu a již dosáhla mnoha úspěchů", většinu věcí ještě zbývá udělat.
Ještě hůře si v rámci studie vedly podniky jako producent potravin a spotřebního zboží Unilever, potravinářská společnost Nestlé, dodavatel energií E.ON, automobilka BMW nebo francouzský řetězec Carrefour. Hodnocení celistvosti jejich klimatické strategie bylo zpravidla velmi nízké.
Například cíl gigantu Unilever být do roku 2039 s emisemi na čisté nule není podle studie reálný. "Pozice společnosti Unilever na odstranění emisí je nejasná a nekonzistentní," uvádí hodnocení.
| Společnost | Závazek | Ucelenost klimatické strategie |
| 1. Maersk | čistá nula do roku 2040 | obstojná |
| 2. Apple | uhlíková neutralita do roku 2030 | průměrná |
| 3. Sony | nulové emise do roku 2050 | průměrná |
| 4. Vodafone | čistá nula do roku 2040 | průměrná |
| 5. Amazon | uhlíková neutralita do roku 2040 | slabá |
| 6. Deutsche Telekom | čistá nula do roku 2040 | slabá |
| 7. Enel | čistá nula do roku 2050 | slabá |
| 8. Glaxosmithkline | čistá nula do roku 2030 | slabá |
| 9. Google | uhlíková neutralita do 2030 | slabá |
| 10. Hitachi | uhlíková neutralita do 2050 | slabá |
| 11. Ikea | rozvoj pozitivního klimatu do 2030 | slabá |
| 12. Volskwagen | uhlíková neutralita do 2050 | slabá |
| 13. Walmart | čistá nula do roku 2040 | slabá |
| 14. Vale | uhlíková neutralita do roku 2050 | slabá |
| 15. Accenture | čistá nula do roku 2025 | velmi slabá |
| 16. BMW Group | uhlíkově neutrální do roku 2050 | velmi slabá |
| 17. Carrefour | uhlíkově neutrální do roku 2040 | velmi slabá |
| 18. CVS Health | čistá nula do roku 2050 | velmi slabá |
| 19. Deutsche Post DHL | čistá nula do roku 2050 | velmi slabá |
| 20. E.ON SE | uhlíkově neutrální do 2040 | velmi slabá |
| 21. JBS | čistá nula do roku 2040 | velmi slabá |
| 22. Nestlé | čistá nula do roku 2050 | velmi slabá |
| 23. Novartis | uhlíkově neutrální do 2030 | velmi slabá |
| 24. Saint Gobain | čistá nula do roku 2050 | velmi slabá |
| 25. Unilever | čistá nula do roku 2039 | velmi slabá |
"Transparentnost a integrita našich klimatických závazků je pro Unilever nanejvýš důležitá a vždy se snažíme plnit ty nejvyšší standardy," říká k výsledkům za společnost Unilever česká mluvčí Lucie Kotalová. "Externí pohled může být přínosem, proto jsme uvítali analýzu NewClimate Institute, i když na některé závěry uvedené v této zprávě máme rozdílný pohled," dodává pro online deník Aktuálně.cz.
Podobné se vyjádřila i společnost Nestlé. "Vítáme kontrolu našich akcí a závazků v oblasti změn klimatu. Zpráva ale postrádá pochopení našeho přístupu a obsahuje značné nepřesnosti," uvedla firma podle serveru BBC.
Zkoumané podniky se podle studie podílejí na globálních emisích skleníkových plynů zhruba pěti procenty. Mají tak sice obrovskou uhlíkovou stopu, ale zároveň velký prostor k tomu, aby stály v čele úsilí o omezení klimatických změn.
"V teorii zodpovědného chování firem není složité vidět, že se to firmám musí vyplatit, jinak by se zodpovědně nechovaly," vysvětluje ekonom Dominik Stroukal.
"Pokud se jim to nevyplatí přímo, pak neexistuje nic jiného než samotný tlak spotřebitelů či zaměstnanců, kteří jsou ochotni si připlatit za delegování zodpovědného chování na firmy. Je ale možné najít firmy, které se chovají zodpovědně z vlastního přesvědčení a akcionáři obětují kus zisku pro dobrou věc," podotýká.
Firmy radši vsadí na PR než na realitu, říká expert
Podle koordinátora kampaní Greenpeace Jana Freidingera se ale ukazuje, že konkrétně takzvaný offsetting - tedy kompenzace emisí skleníkových plynů stylem "něco za něco", tedy například sázením stromů - není cesta k reálnému snižování množství emisí.
"Offsetting v sobě může skrývat škálu různých činností - od úplného greenwashingu ("zelené vymývání mozků" neboli forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o environmentální prospěšnosti služby či zboží - pozn. redakce), který má jen vylepšit mediální obraz značky, až po snahu skutečně snižovat emise. Toto opatření by však mělo na řadu přijít jen pro tu malou část emisí, která se nedá eliminovat v rámci stávajících technologií," uvádí Freidinger. "Firmy, místo aby reálně snižovaly emise všude, kde mohou, se mnohdy raději vydávají právě na falešnou cestu offsettingu," dodává.
Firmy podle něj mívají schopné PR, takže zákazníci nabývají dojmu, že jsou odpovědné. "Ale realita je jiná, a pokud bude jedinou motivací firem generovat zisk pro své akcionáře, jen těžko se to změní," připomíná.
Podle Freidingera ovšem nejsou na vině jen korporáty, ale i regulátoři, kteří ke snížení emisí nemotivují. To ostatně připouštějí i samotní autoři studie. "Zavádějící reklamy podniků mají reálný dopad na zákazníky i politiky. Vytváří v nás falešnou představu, že tyto firmy podnikají dostatečné kroky, ačkoliv skutečnost je tomu velmi vzdálená," prohlásil Gilles Dufrasne ze společnosti Carbon Market Watch. "Bez větší regulace to bude pokračovat," dodal.
V podobné situaci jsou podle Koželouha z Hnutí Duha ovšem i státy včetně Česka. "To má například silně zastaralou energetickou koncepci, která vůbec nesměřuje k naplnění politických prohlášení o klimatické neutralitě ani odklonu od uhlí v roce 2033. Naopak se už i v Česku objevují města a obce, které konkrétní plány mají. Například včera představilo Brno dost konkrétní plán kroků a investic na snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050," dodává Koželouh.
