Město a obec se proti trase vymezovaly už před schválením aktualizace. "V našem území nebyly prověřeny žádné další varianty, pouze ta jedna jediná, kdy máme vyústění Krušnohorského tunelu mezi našimi dvěma městskými částmi - Chlumcem a Stradovem," řekla serveru jeden z důvodů pro napadení výběru trasy starostka Chlumce na Ústecku Veronika Srnková (Šance pro Chlumec).

Vedle města podala na rozhodnutí zastupitelů žalobu také obec Hrobce, společně se spolkem Rozvrtaná krajina. "Výběr těch variant - to, že tu byly tři varianty, bylo jen naoko, protože už rok bylo jasné, že dvě z nich odmítlo ministerstvo obrany," popisuje nezávislá starostka obce Kateřina Hlaváčová.

Chlumec i Hrobce se obávají také prašnosti a hlučnosti rychlodráhy i její výstavby. "Při hodnocení té hlukové zátěže se vycházelo z provozu na vysokorychlostní železniční trati pouze pro osobní dopravu, nikoli pro tu nákladní. To jsem několikrát těm krajským zastupitelům vyčítala, že na veřejném projednání zpracovatelé té aktualizace zásad územního rozvoje sami potvrdili, že jde pouze o osobní dopravu," uvedla chlumecká starostka.

Vysokorychlostní trať do Drážďan chce stavět Správa železnic. Podle mluvčího železničářů Dušana Gavendy se ale žaloby na výběr trasy týkají rozhodnutí Ústeckého kraje. "My budeme připraveni ho v rámci našich možností podpořit a poskytnout veškeré relevantní informace k projektu. Podat žalobu proti usnesení krajského zastupitelstva je legitimním právem obcí," shrnul Gavenda.

Podle mluvčí hejtmanství Magdaleny Fraňkové zatím kraj žaloby k dispozici nemá a vyjádří se k nim až po jejich prostudování.

Pro schválení trasy rychlodráhy hlasovalo letos v červnu 30 z 55 krajských zastupitelů.