Praha - Meziroční růst spotřebitelských cen v září zpomalil na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta. Oproti loňskému září zdražilo hlavně bydlení, dále pak potraviny a nápoje. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici naopak očekávali zrychlení inflace, a to na 2,6 procenta.
Proti srpnu spotřebitelské ceny klesly o 0,3 procenta. "Jedná se tak o největší pokles cen od listopadu 2015," podotýká analytik Raiffeisenbank František Táborský.
"Podle očekávání zavedení slev pro mladé a seniory mírně snížilo ceny v dopravě, potraviny podle očekávání podražily, sezónní móda vyrukovala do obchodů rovněž s vyššími cenovkami," říká analytik ČSOB Petr Dufek. "Jestli však lze něco považovat za opravdu výjimečné, tak je to razantní propad cen dovolených, který překonal 22 procent," upozorňuje.
Ceny potravin v září vzrostly oproti předchozímu roku o 1,4 procenta, vliv na to měla hlavně dražší zelenina. Připlatit si spotřebitelé museli i za jogurty, mléko, vejce, ovoce nebo alkoholické nápoje. Ceny pohonných hmot jsou meziročně vyšší o 11,5 procenta.
Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly opět největší vliv ceny v bydlení. Ceny nájemného z bytu stouply o 3,5 procenta, vodného o 1,8 procenta, stočného o 1,3 procenta, elektřiny o 5,6 procenta a tuhých paliv o 4,9 procenta.
V říjnu a listopadu by inflace měla podle analytiků mírně zvolnit - shodují se, že se přiblíží dvouprocentní hodnotě. "Nicméně na začátku roku očekáváme její prudké zrychlení. Zaslouží se o to ceny energií, zejména elektřiny. Její cena na burzách totiž strmě roste a distributoři ji tak pro příští rok kupují za mnohem vyšší ceny než vloni," vysvětluje ekonom Investment Banking Viktor Zeisel.
Dnešní slabší výsledky inflace by podle expertů neměli výrazně měnit nastavené utahování měnové politiky Českou národní bankou (ČNB). "Vzhledem k současným inflačním tlakům taženým trhem práce a nadále relativně slabou korunou je velmi pravděpodobné, že ČNB své sazby ještě jednou letos zvýší, nejpravděpodobněji již na svém listopadovém jednání, kdy bude mít k dispozici novou makroekonomickou prognózu," domnívá se ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. V rámci své politiky navíc centrální banka letos v říjnu podmínky pro poskytování hypoték zpřísnila.
