Pokud by se tato částka opravdu vybrala, odpovídala by pouze dvěma procentům z téměř 13 bilionů USD majetku, který vlastní po celém světě 2700 miliardářů.
V současné době je efektivní osobní daň miliardářů často mnohem nižší než daň, kterou platí ostatní daňový poplatníci s mnohem nižšími příjmy. Miliardáři totiž mohou svůj majetek ukládat do fiktivních společností, které je chrání před daní z příjmu, uvedla organizace ve své zprávě o globálních daňových únicích.
Ve Spojených státech je osobní daň miliardářů téměř 0,5 procenta. Ve Francii, kde je jinak vysoké zdanění, je dokonce nulová, odhadla studie.
Rostoucí nerovnost v majetku v některých zemích vyvolává výzvy k tomu, aby nejbohatší občané nesli větší část daňového břemene, protože veřejné finance se dostávají do problémů kvůli stárnutí populace, obrovským finančním potřebám v souvislosti s bojem proti změnám klimatu a zděděnému dluhu z doby pandemie nemoci covid-19.
Rozpočet amerického prezidenta Joea Bidena na rok 2024 zahrnoval plán na minimální daň 25 procent pro nejbohatších 0,01 procenta obyvatel. Návrh však padl, protože zákonodárci ve Washingtonu jsou zaměstnáni otázkou financování federální vlády.
Koordinovaný mezinárodní tlak na miliardáře by mohl trvat roky. Skupina však poukázala na příklad úspěchu vlád při dohodách, které téměř ukončily bankovní tajemství a nadnárodním firmám omezily možnost přesouvat zisky do zemí s nízkým zdaněním.
Spuštění automatického sdílení informací o účtech v roce 2018 snížilo objem majetku drženého v daňových rájích třikrát, odhadla skupina. Dohoda mezi 140 zeměmi z roku 2021 omezila možnost nadnárodních společnosti snižovat daně účtováním zisků v zemích s nízkým zdaněním, protože od příštího roku stanovuje globální dolní hranici pro sazbu daně právnických osob na 15 procent.
"Něco, o čem si mnoho lidí myslelo, že je nemožné, nyní vidíme, že skutečně lze provést," řekl podle agentury Reuters ředitel skupiny Gabriel Zucman. "Dalším logickým krokem je aplikovat tuto myšlenku i na miliardáře, a nejen na nadnárodní společnosti," dodal.
I když konec bankovního tajemství a minimální daň z příjmu právnických osob ukončily desetiletí trvající soupeření mezi zeměmi v oblasti daňových sazeb, zůstává podle zprávy řada příležitostí ke snížení daňových účtů. Bohatí například stále častěji ukládají své peníze do nemovitostí místo účtů v daňových rájích. Firmy pak mohou využívat mezer u minimální daně z příjmu právnických osob. Vlády také stále více soutěží o investice prostřednictvím dotací, i když to je méně škodlivé pro jejich daňové základy než soupeření pouze v oblasti nízkých daňových sazeb, dodala organizace.
