Exekuce se šíří Českem jako pandemie. Oddlužení by pomohlo lidem, firmám i obcím

ČTK ČTK
5. 1. 2019 19:54
Velké dluhy jsou pro řadu Čechů největší překážkou na trhu práce. Jsou o tom přesvědčeni odborníci na sociální problematiku. O rostoucím množství exekucí mluví jako o pandemii a považují je za jeden z nevážnějších společenských a ekonomických problémů, které brání rozvoji Česka.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Profimédia.cz

Předlužení některých lidí je tak vysoké, že v některých územích brzdí rozvoj místního hospodářství. Podle mapy exekucí v roce 2017 nějakou exekuci mělo 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863 tisíc lidí.

"Největším blokem pro trh práce není nedostatek míst, ale to, že tu není možnost oddlužení. Lidé ztrácejí motivaci pracovat, když jim příjem vezme exekutor. Říkají si, proč by měli pracovat?" řekl ředitel vládní agentury pro sociální začleňování David Beňák.

Podle něj je nutné problém s dluhy vyřešit co nejdřív. "Situaci by to odblokovalo, abychom mohli dostat lidi na trh práce. Ztratí výmluvu. Pomůže to v daném území (v chudých oblastech) zlepšovat životní situaci tím, že si lidé zvýší příjem," uvedl šéf agentury.

Dlužníkovi při splácení musí zůstat nezabavitelné minimum. Odpovídá to dvěma třetinám součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení pro jednotlivce. Letos by to mělo být asi 6429 korun, o 204 korun víc než loni. Za každou další vyživovanou osobu se částka zvyšuje o čtvrtinu, tedy o 1607 korun. Mezi přednostní pohledávky patří třeba výživné.

Podle odborníků se lidé nesnaží hledat si lepší práci, protože z vyššího výdělku stejně víc peněz mít nebudou. Řada zadlužených nemá nárok na dávky. Počítají se totiž z celé mzdy, ne ze zbylé částky po srážkách.

Proti roku 2016 podle mapy předloni přibylo přes 29 tisíc lidí s exekucemi. Tři a víc exekucí mělo 493 tisíc osob. Více než deset exekucí naráz mělo pak 151 tisíc lidí. V Ústeckém kraji byla v exekuci téměř pětina obyvatel, v Karlovarském přes 17 procent. V bývalých okresech Chomutov, Sokolov, Most a Ústí nad Labem to byla víc než pětina.

Sněmovna bude na své příští schůzi rozhodovat znovu o insolvenční novele, kterou jí vrátil s úpravami Senát. Podle předlohy by na oddlužení mohlo dosáhnout víc lidí.

"Exekuce mají opodstatnění tam, kde dlužník má peníze a nechce dát, ne tam, kde nemá a dluh nekonečně narůstá. Ten pak patří do insolvence," uvedl spoluautor mapy exekucí Radek Hábl. Podle něj se v insolvenci vrátí věřitelům víc než polovina částky a dlužníci mohou běžně pracovat, v exekuci dostanou věřitelé průměrně nejvýš čtvrtinu a dlužníci často pracují načerno.

Vedoucí pracovního poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle označil exekuce v Česku za pandemii. Míní, že dosavadní český systém vymáhání dluhů byl ušitý na míru vymahačům. Podle Hůleho senátoři podpořili úpravou zákona a jeho vrácením Sněmovně "západoevropské oddlužení".

Také Institut pro sociální inkluzi (IPSI) napsal, že pokud by beznadějně předlužení lidé dostali šanci na oddlužení, neprodělali by na tom ani věřitelé. "Lidé se nevyhýbají práci kvůli své lenosti či výhodnosti dávek, ale kvůli nesplatitelným exekucím," uvedl IPSI. Podle něj senátoři dali svou úpravou novely šanci na vznik lepšího zákona.

Šéfka Otevřené společnosti Marta Smolíková před časem poukázala na to, že předluženost způsobuje problémy i obcím a městům. Když v nich žijí lidé v chudobě a bez práce, neodvádějí daně, a místo se nemůže rozvíjet. Hábl už dřív řekl, že předluženost a vysoký počet exekucí ovlivňuje v Česku i výsledky voleb. Mapa exekucí ukázala, že v regionech, jejichž obyvatelé se ocitli v dluhové pasti, uspěly víc extremistické a nesystémové strany.

Video: Zadlužená rodina žila i ve stanech. Dětem namluvili, že jsou na dovolené

Šárka Šimková: V létě jsme bydleli ve stanech. Děti si myslely, že jsme na dovolené. | Video: Martin Biben, Blahoslav Baťa, Tomáš Cetkovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 16 minutami

V Barmě pokračují demonstrace proti vojenské juntě

Desítky tisíc lidí vyšly v neděli do ulic barmských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před více než měsícem násilím převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na dnešek provedly v největším barmském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům. Na řadě míst proti demonstrantům zasáhly bezpečnostní síly.

Podle záběrů zveřejněných na facebooku policie použila slzný plyn a zábleskové granáty proti účastníkům protestu ve městě Lašio v Šanském státě na severu země. V historickém městě Pugam, ležícím v centrální oblasti Barmy, policisté rozháněli demonstraci střelbou. Podle tvrzení sedmi svědků při tom použili ostré náboje. Zatím nejsou zprávy, že by tam byli mrtví či zranění.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Běžkyně Smutná skončila ve Vasově běhu pátá

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná dojela pátá v 97. ročníku slavného Vasova běhu. V rekordních časech zvítězili Švédka Lina Korsgrenová, která titul obhájila, a poprvé Nor Tord Asle Gjerdalen. Nejlepší z českých mužů byl pětadvacátý Jiří Pliska, Stanislav Řezáč dojel 34.

Tradiční trasa ze Sälenu do Mory měla letos trošku jiná místa startu i cíle, ale závodníci jako vždy absolvovali náročných devadesát kilometrů.

Korsgrenová si pro třetí triumf ve Vasově běhu v kariéře (vyhrála i v roce 2018) dojela jako první žena historii v čase pod čtyři hodiny - 3:52:08. A navíc dokázala odolat osminásobné olympijské vítězce Marit Björgenové. Norka ukončila kariéru před třemi lety a letos se připravila speciálně na Vasův běh. S Korsgrenovou prohrála o 42 sekund.

Smutná z eD system týmu Lukáš Bauera skončila v předchozích třech ročnících vždy třetí. Tentokrát dojela pátá s odstupem přes šest minut.

Mezi muži rozhodl Gjerdalen o výhře deset kilometrů před cílem a jeho čas 3:28:18 byl o deset minut rychlejší než rekordní výkon Švéda Jörgena Brinka z roku 2012. Druhý skončil domácí Anton Karlsson a třetí byl Rus Ermil Vokujev. Pliska z týmu Silvini Madshus si 25. místem vylepšil na Vasově běhu osobní maximum.

Zdroj: ČTK
Další zprávy