Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
"Rozhodně nechceme riskovat zásadní znehodnocení úspor našich občanů. V poslední době se navíc pravidla eurozóny podstatně změnila a lze obtížně odhadovat, jaké závazky by na ČR po jejím vstupu dopadly," uvedla ministryně na Twitteru.
Termín přijetí eura zůstává nestanoven, vláda přijala doporučení MF a ČNB. Rozhodně nechceme riskovat zásadní znehodnocení úspor našich občanů. V poslední době se navíc pravidla eurozóny podstatně změnila a lze obtížně odhadovat, jaké závazky by na ČR po jejím vstupu dopadly.
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) December 12, 2018
"Česká vláda pokračuje v dlouhodobé politice strkání hlavy do písku. Na euro už řadu let máme, velká část ekonomiky už v euru dávno funguje, a kvůli politické zbabělosti se riziko přesunuje na malé české firmy, které ho nemůžou rozumně unést," kritizoval rozhodnutí šéf Svazu průmyslu a obchodu a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Uživatelé Twitteru zase ministryni v reakci na její komentář připomněli, že na úspory v českých korunách tvrdě dopadly devizové intervence ČNB z uplynulých let. "Úspory znehodnocovala občanům ČNB, ne euro," uvedl jeden ze čtenářů. "Na znehodnocení úspor jsme si už zvykli díky ČNB. Tohle jsou jen výmluvy," namítal další z uživatelů Twitteru.
Česká vláda pokračuje v dlouhodobé politice strkání hlavy do písku. Na euro už řadu let máme, velká část ekonomiky už v euru dávno funguje, a kvůli politické zbabělosti se riziko přesunuje na malé české firmy, které ho nemůžou rozumně unést. https://t.co/BxJuOoEwHQ
— Tomas Prouza (@ProuzaTomas) December 12, 2018
Česko se zavázalo podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Každoročně tak materiál MF a ČNB vyhodnocuje plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou.
Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.
Kritérium cenové stability i dlouhodobých úrokových sazeb ČR dosud bez problémů plnila. Pouze v loňském roce měla ČR inflaci vyšší, letos by ovšem měla kritérium opět splnit.
ČR také nemá v posledních letech problém s veřejným dluhem, který podle požadavků EU nesmí přesáhnout 60 procent HDP. Podle odhadů MF by měl letos český veřejný dluh klesnout na 33 procent.
Rovněž kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR letos splní, MF počítá s přebytkem veřejných financí 1,6 procenta HDP. Přebytek by se měl v poměru k HDP v dalších letech ovšem snižovat na 0,8 procenta v roce 2020. Loni veřejné finance skončily v přebytku 1,5 procenta HDP, což byla jedna z nejlepších hodnot v EU. Ta požaduje, aby schodek veřejných financí byl pod třemi procenty HDP.
Vyhodnocení plnění kritéria stability měnového kurzu bude možné teprve poté, co česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM-2 a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.
