Drobní vlastníci už museli prodat akcie za 18 miliard

Petr Kučera Petr Kučera
29. 8. 2013 11:10
Vytěsňování malých akcionářů letos nabírá na síle kvůli zpřísnění zákona od roku 2014
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Vytěsňování menšinových vlastníků opět nabírá na síle. Většinoví majitelé se totiž "vyvlastnění" drobných akcionářů snaží stihnout ještě letos, protože kvůli změně zákona se může od ledna 2014 výrazně prodražit. Trend, na který nedávno upozornil deník Insider, nyní potvrzují i konkrétní čísla z databáze MagnusWeb a propočtů poradenské společnosti Bisnode.

V letošním roce zatím o vytěsnění rozhodlo 27 firem, drobným akcionářům by měly vyplatit přes miliardu korun. Jde o nejvyšší čísla za poslední čtyři roky.

Celková částka na nucené vykupování akcií od menšinových vlastníků od roku 2005 by se ke konci letošního roku měla pohybovat kolem 18 miliard korun.

Takzvané vytěsnění akcionářů umožnila novela obchodního zákona v polovině roku 2005. Nejvíce firem využilo tuto možnost hned v prvním roce. "Ke squeeze-out tehdy přistoupilo 199 společností, což je přes dvě pětiny z celkového počtu firem, které se k tomuto kroku k dnešnímu dni rozhodly," říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

V letech 2006 až 2009 došlo k výraznému poklesu zájmu, když minoritní vlastníky vyplácelo zhruba 50 firem ročně. A v letech 2010 až 2012 pak proces vyvlastňování menšinových vlastníků dále ještě zbrzdila ekonomická krize.

Vytěsňování minoritních akcionářů červenec 2005 - srpen 2013

ROK POČET VALNÝCH HROMAD ČÁSTKA
2005 199 7 453 224 399 Kč
2006 47 2 569 972 170 Kč
2007 49 3 524 813 004 Kč
2008 48 512 910 859 Kč
2009 57 510 506 047 Kč
2010 23 1 975 474 444 Kč
2011 11 135 201 299 Kč
2012 11 49 162 616 Kč
2013 (ukončené) 11 475 130 772 Kč
2013 (probíhající) 16 580 772 301 Kč
Celkem 469 17 787 167 911 Kč

Celková částka v posledním řádku vychází ze situace, kdy budou úspěšně ukončena všechna započatá vytěsnění a nebudou vyhlášena nová. Ukončenými se rozumí vytěsnění zapsaná v obchodním rejstříku, probíhajícími pak procesy na základě rozhodnutí valných hromad konaných v roce 2013. Zdroj: databáze MagnusWeb a výpočty Bisnode

Rekord drží ČSOB, letos Třinecké železárny

Dosud největší vytěsnění provedla Československá obchodní banka v roce 2007 a vyplatila při něm více než 2,6 miliardy korun. Druhá příčka patří ArcelorMittal Ostrava s téměř 1,8 miliardy korun v roce 2010, následují Česká pojišťovna (téměř 1,5 miliardy korun), Severočeské doly (1,12 miliardy) a Plzeňský Prazdroj (1,09 miliardy).

„Pět největších squeeze-outů představuje 49 procent z celkové sumy použité na vyplacení minoritních vlastníků," dodává Petra Štěpánová z Bisnode.

K nejvýznamnějším firmám, které se letos rozhodly připravit drobné vlastníky o akcie, patří například Třinecké železárny (majoritní vlastník Moravia Steel miliardáře Tomáše Chrenka), Severomoravská, Jihomoravská a Východočeská plynárenská (s majoritním vlastníkem RWE).  Třinecké železárny chtějí drobným akcionářům vyplatit přes 390 milionů korun, ti však chtějí vyšší kompenzaci a plánují hromadnou žalobu.

O své podíly letos mají přijít nebo už přišli také menšinoví akcionáři společností Lučební závody Draslovka, Kolín, Zetor, Slezan Frýdek-Místek, Drůbežářský závod Klatovy, Polabské mlékárny, Cinemart, Dako-CZ, Alimex Nezvěstice a dalších.

Přísnější pravidla od roku 2014

Nový zákon o obchodních korporacích - zjednodušeně řečeno nástupce dosavadního obchodního zákoníku - od roku 2014 posílí postavení malých akcionářů, zejména zpřísní pravidla pro jejich odškodnění.

Základní princip se nemění: Kdo získá alespoň 90 procent hodnoty akcií společnosti, může se relativně snadno zbavit zbylých akcionářů a ovládnout firmu stoprocentně. Menšinovým vlastníkům musí poskytnout „přiměřené vyrovnání", určené na základě posudku zpracovaného nezávislým znalcem. Pokud menšinový akcionář vysoudí na většinovém majiteli vyšší protiplnění, mají na něj automaticky právo i ostatní menšinoví akcionáři.

V praxi ale většina takových sporů skončila mimosoudní dohodou, která se na ostatní akcionáře automaticky nevztahovala. A právě to od ledna 2014 změní nový zákon.

Nově má platit, že i mimosoudní dohoda o vyšším protiplnění automaticky přinese nárok na tento "doplatek" i ostatním akcionářům. Současně musí být taková dohoda zveřejněna. Právě tato změna se většinovým majitelům může hodně prodražit, protože spory o přiměřenost protiplnění jsou časté, a jejich dopad se tak znásobí. Zákon také stanoví, že firma musí vydat zájemcům z řad menšinových akcionářů zdarma příslušnou dokumentaci.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy