Praha - Sociální karty, s nimiž si měli lidé vybírat dávky z bankomatů, přestanou dnes definitivně fungovat. Česká spořitelna jako provozovatel systém vypne. Úřady práce už příspěvky a podpory posílají buď na bankovní účty, nebo poštou. Ministerstvo práce se spořitelnou jedná o případné náhradě za předčasně zrušený projekt. Podle exministra Jaromíra Drábka (TOP 09) ale stát v budoucnu stejně k elektronické výplatě dávek přistoupí.
Se sociální kartou nebude možné vybírat a převádět peníze či platit od května. Zbývající peníze z účtů k sKartě si lidé mohou vyzvednout zdarma v pobočkách spořitelny. Podle její mluvčí Heleny Matuszné bude výběr hotovosti možný ještě čtyři roky. Dnes naposledy se dá v bankomatu zjistit zůstatek a převést na jiné konto.
Sociální karty, které zavedl resort pod Drábkovým vedením, měla spořitelna provozovat do roku 2024. Převzalo je 277 550 lidí, dalších 4070 je odmítlo. K sKartě lidé automaticky dostali spořitelní konto, na které jim stát peníze posílal. Naposledy to bylo letos v lednu, pěstounům pak v únoru.
Celkem přes tyto účty od jejich zavedení do zrušení, tedy zhruba za rok a půl, protekly dávky za 18,48 miliardy korun. Projekt kritizovala rada postižených, odbory, tehdejší opoziční a později i koaliční politici, ombudsman či ochránci soukromí. Zákonodárci přijali loni senátní zákon, který systém ruší.
Drábek: I Eiffelova věž sklízela kritiku
Exministr Drábek zrušení projektu považuje za chybu. Podle něj měl za 12 let fungování ušetřit na provozních nákladech tři miliardy. "Každá nová věc sklízí hodně kritiky. I Eiffelova věž v Paříži, když byla postavena, sklízela velkou kritiku. Po čase se něco takové stane normálním. To, že jednou stát přistoupí k elektronické výplatě sociálních dávek tak, jak je to v řadě jiných zemí, to je naprosto jasné," řekl ČTK Drábek.
Podle něj je jen otázka, kolik to v budoucnu bude stát. "Jestli to bude za těch několik desítek milionů korun pořizovacích nákladů, jako to bylo v té plánované smlouvě, nebo jestli to za tři nebo pět let náhodou nebude stát jednu nebo dvě miliardy," uvedl.
Podle původního záměru měly sKarty také bránit zneužívání dávek. "Celý koncept vůbec nerespektoval možnosti a životní podmínky plánovaných uživatelů. Byl založen na zcela mylném hodnocení rozsahu a forem zneužívání dávek, takže nikdy nemohl naplnit avizované cíle," zhodnotila projekt generální ředitelka Úřadu práce Marie Bílková.
Stát spořitelně platit nechce
Sociální karty slouží i jako průkazy postižených. Podle mluvčí Úřadu práce Kateřiny Beránkové by si je lidé měli vyměnit za novou dočasnou průkazku. V pobočkách úřadu ji dostanou zdarma, sKarta jako průkaz bude platit maximálně do konce roku 2015.
Ukončení systému vyjde na 5,24 milionu korun, tři miliony z toho stojí náhradní průkazky pro postižené a zbytek informační dopisy a poštovné, upřesnila Beránková.
Spořitelna měla systém provozovat do ledna 2024. Zvítězila v tendru. Podle smlouvy počítala s tím, že by se přes sKarty měly v budoucnu vyplácet i penze. Své náklady na projekt loni na podzim vyčíslila na 203,8 milionu korun. Generální ředitel Pavel Kysilka tehdy uvedl, že spořitelna bude usilovat o plnou kompenzaci od resortu práce. Ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD) s Kysilkou jednala poprvé v polovině dubna. Ani jedna ze stran nechtěla sdělit podrobnosti.
Podle exministra práce Rusnokovy přechodné vlády Františka Koníčka resort ale ukončení projektu nezavinil a smlouvu neporušil, zákon o konci sociálních karet připravili senátoři a přijali zákonodárci. Podle informací ČTK má stejné výsledky právní analýzy i nynější vedení ministerstva.
