Divočáků na odstřel je stále víc, spočítali statistici. Myslivců v Česku ubývá

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
24. 9. 2015 13:27
Rostoucí počet divočáků mimo jiné souvisí s narůstající plochou porostů řepky a kukuřice, kde se zvířata schovávají, ale teoreticky i výstavba bioplynových stanic, které kukuřici zpracovávají. Naopak se dlouhodobě snižuje počet odstřelených zajíců, kachen a bažantů. Ubývá také myslivců, spočítal Český statistický úřad.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: myslivci-vsk.cz

Praha - V loňském mysliveckém roce, který skončil v březnu 2015, se počet odstřelených divokých prasat zvýšil meziročně o více než 16 000 na téměř 169 000 kusů. Na dnešní tiskové konferenci to řekl šéf zemědělských statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Hrbek.

Počet divočáků se v ČR dlouhodobě zvyšuje, což mimo jiné souvisí i s narůstající plochou porostů řepky a kukuřice, kde se prasata schovávají. Podle Hrbka za vyšší stavy divokých prasat může teoreticky i výstavba bioplynových stanic, které kukuřici zpracovávají. Plodina totiž zůstává při tomto využití na polích déle než při klasické sklizni, a prasata ji tedy mohou déle využívat jako úkryt. Černá zvěř se tak stává pro zemědělce čím dále větším problémem.

Proti počtům prasat se naopak dlouhodobě snižují počty odstřelených zajíců, kachen a bažantů. Například zajíců se v 70. letech minulého století střílelo ročně okolo milionu, v současnosti jde o desítky tisíc, například loni bylo myslivci zastřeleno necelých 40 000. Podobně i počet odstřelených bažantů se snížil na poloviční hodnoty oproti 70. létům, nyní se jich ročně zastřelí méně než půl milionu kusů.

Ubývá ale i myslivců. "Zatímco v 70. letech trvale vykonávalo v honitbách právo myslivosti více než 102 tisíc osob, poslední údaje za myslivecký rok 2014 ukazují na meziroční pokles o 1 251 na 92 247 osob," doplňuje Hrbek. Sledovány jsou i počty loveckých psů, jichž je podle posledních údajů 31 223, srovnatelně s rokem 2013.

Ministerstvo zemědělství dlouhodobě na problém přemnožených prasat upozorňuje. Připravilo proto i změnu vyhlášky, podle které by se divočáci mohli lovit celý rok. Doposud se můžou lovit od srpna do konce ledna.

Podle resortu se divočákům změnil způsob života, například doba páření, která normálně probíhá od listopadu do ledna, se nyní rozšířila na celý rok. Přemnožená divoká prasata podle důvodové zprávy novely působí každoročně miliardové škody na zemědělských plodinách.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 45 minutami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy