Praha - Firma European Metals Holdings (EMH), se kterou Česko podepsalo memorandum o těžbě lithia, je nedůvěryhodná, protože má nejasnou vlastnickou strukturu. Na tiskové konferenci neziskové organizace Good Governance to řekl její předseda Lukáš Wagenknecht.
Podle něj tak vzniká prostor pro korupci, vláda podpisem navíc porušila svoje programové prohlášení. Politici současné i minulých vlád zásadně podcenili ekonomické přínosy projektu, uvedl Wagenknecht.
"Zásadním rizikem projektu těžby lithia na českém území je oficiální spolupráce ministrů s těžařskou společností European Metals Holdings. Ta je registrovaná v Austrálii, kde má pouze statut takzvané zahraniční společnosti s omezenou právní způsobilostí," upřesnil Wagenknecht.
Australská společnost, se kterou ministerstvo průmyslu a obchodu podepsalo memorandum o porozumění, je podle něj pouze odštěpným závodem neaustralské firmy European Metals Holdings Limited BVI, která má sídlo na Britských Panenských ostrovech.
Společnost EMH v reakci pro agenturu ČTK sdělila, že žádný prostor pro korupci neexistuje. Uvedla, že je firmou sídlící na Britských Panenských ostrovech a její akcie jsou registrovány na burzách v Austrálii a Británii. Má australské podnikové registrační číslo a platí v Austrálii daně.
"Nedávno jsme změnili stanovy, abychom v rámci vstupu na londýnskou burzu zohlednili britské právní požadavky pro firmy obchodované na burze. European Metals Holding Limited je firmou regulovanou burzovními zákony v Austrálii a Británii, takže zde neexistuje žádný prostor pro korupci atd.," uvedla EMH. Doplnila také, že domicil Britských Panenských ostrovů je historickým odkazem z doby, kdy byla firma založena, aby hledala železnou rudu v Africe.
Vlastnická struktura této společnosti je podle Wagenknechta anonymizovaná prostřednictvím listinných akcií, jejichž vlastníky uvedené v seznamu akcionářů nezveřejňuje.
"Je absurdní, že se současní politici snaží o formalizovanou spolupráci v takto zásadním projektu se společností se sídlem zapsaným v daňovém ráji. U které s výjimkou několika manažerů s drobnými podíly nevíme, kdo jsou její skuteční majitelé," doplnil Wagenknecht.
Odpovědnost za navázání spolupráce podle něj rovnoměrně nesou ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí. "Vláda se navíc v programovém prohlášení zavázala, že nebude spolupracovat s firmami s nejasnou vlastnickou strukturou," podotkl Wagenknecht.
Podle dostupných informací ČTK je těžba lithia na Cínovci jedinou aktivitou australské EMH. Firma v Česku vlastní přes svou britskou dceřinou firmu od května 2012 geologickou společnost Geomet, která byla založena v roce 2007 a která by měla lithium těžit. V jejím čele stojí od letoška bývalý manažer OKD Richard Pavlík.
Největším akcionářem EMH je podle jejího webu Computershare Company Nominees (tato společnost nabízí podle britského práva například možnost skrytého vlastnictví akcií; v EMH drží 26,39 procenta), dále Cadence Minerals (britská investiční společnost, zaměřená na průzkum nerostného bohatství; 20,44 procenta), ARMCO Barriers (australský výrobce svodidel; 9,75 procenta), generální ředitel EMH Keith Coughlan (6,47 procenta) a JP Morgan Nominees Australia Limited (6,14 procenta).
Podle Wagenknechta je rizikem odliv zisků z přírodního bohatství, které mohly sloužit na důchody nebo výstavbu dálnic. Mohlo by jít o částky v řádu bilionů korun. Tyto peníze by mohly plynout do netransparentního daňového ráje, kde je nulová daň ze zisku právnických osob, uvedl dále.
Ekonomické přínosy projektu podle něj podcenily všechny vlády od roku 2009. První dohoda o průzkumu ložiska byla podepsána o rok později. "Současná výše těžebních poplatků se pohybuje pouze na úrovni 0,66 procenta z vytěženého materiálu. I další daňové sazby jsou ve srovnání s mezinárodní praxí velice nízké.
Například v Norsku stát vlastní surovinu. Na její těžbu najímá soukromé subjekty, včetně zahraničních, jejichž zisky jsou daněny vysokou sazbou. Například v případě ropy je to 78 procent," dodal Wagenknecht.
Wagenknecht byl náměstkem exministra financí Andreje Babiše (ANO). V roce 2015 ho Babiš odvolal. Wagenknecht později dostal Cenu za odvahu Nadačního fondu proti korupci, upozorňoval třeba na podezřelé okolnosti stavby metra, tendru na monitorovací systém evropských fondů či smluv pro advokátní kancelář bývalé místopředsedkyně ANO Radmily Kleslové.
