Praha - Česká ekonomika pokračuje v rychlém růstu, ve druhém čtvrtletí tempo růstu HDP dosáhlo 4,7 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) přitom původně odhadoval hospodářský růst na 4,5 procenta, nyní ho tedy ještě zvýšil. Česko tak patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropské unii.
V porovnání s předchozím kvartálem rostlo hospodářství o 2,5 procenta, což je nejvyšší hodnota za víc než 20 let. Rychleji hrubý domácí produkt nerostl nejméně od druhého čtvrtletí 1996. Pro starší období nejsou data ČSÚ k dispozici.
Tak dobrá kondice ekonomiky překvapila také analytiky, kteří očekávali spíše úpravu původního odhadu tempa růstu HDP směrem dolů. "Proti našemu odhadu jsme se dočkali ještě zvýšení mezičtvrtletního tempa růstu o 0,2 procentního bodu," říká například ekonom Komerční banky David Kocourek. V prvním kvartále letošního roku se HDP zvýšil meziročně o tři procenta.
Za posílením ekonomiky stojí stejně jako v předchozích obdobích silná domácí poptávka. Kromě ní se ale tentokrát výrazně zvýšila také investiční aktivita firem. Spotřeba domácností přispěla k hospodářskému růstu 1,5 procentním bodem. Výdaje na konečnou spotřebu domácností se podle ČSÚ meziročně zvýšily o 4,4 procenta.
"Domácnosti těží z nominálního růstu mezd, jehož tempo je nejvyšší od roku 2008, jakož i z nízké inflace," vysvětluje zrychlující domácí spotřebu hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj tato kombinace umožňuje domácnostem i při vyšší spotřebě nemalou část svých příjmů uspořit.
Investice firem pak k hospodářskému růstu přispěly 1,7 procentním bodem. Ve druhém kvartále rostly nejen investice do dopravních prostředků, nebo obydlí, ale také do strojů a staveb.
Dařilo se rovněž zahraničnímu obchodu, který dosáhl přebytku 92,9 miliardy korun. Export meziročně vzrostl o 7,3 procenta. Jeho tahounem byl tradičně automobilový průmysl. Dovoz pak rostl o 6,2 procenta. "Česká ekonomika zažívá mimořádně příznivé časy. Sílí zahraniční poptávka, což umožňuje zvyšovat vývozní výkonnost," uvádí Sobíšek.
Překvapivě příznivá data o českém hospodářství v sobě ale mohou skrývat varování před přehříváním ekonomiky. Zároveň zvyšují pravděpodobnost rychlejšího zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. "Rychle rostoucí ekonomika, přehřátý trh práce a inflace nad cílem nejspíše přiměje centrální banku ještě k jednomu zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. Pravděpodobně v listopadu, ale možná již v září," myslí si Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace.
Ke zvýšení základní úrokové sazby sáhla centrální banka v srpnu poprvé po téměř deseti letech. Dvoutýdenní repo sazba, od které se odvíjí ceny úvěrů, vzrostla o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. Ekonomové tehdy většinou čekali, že další zvýšení sazeb přijde až příští rok.
Příznivé čtvrtletní výsledky ekonomiky přinutily většinu ekonomů zvýšit také odhad růstu HDP pro celý letošní rok. Například Komerční banka nyní odhaduje, že hospodářství letos poroste o 4,3 procenta. Původně přitom odhadovala růst 3,7 procenta.
Růst nad čtyřmi procenty očekává za celý rok 2017 také ING Bank. Podle jejího hlavního ekonoma Jakuba Seidlera by ekonomika takového celoročního tempa dosáhla dokonce i v případě, že by v následujících čtvrtletích již pouze stagnovala. "Tuzemská ekonomika v letošním roce zrychlí zhruba o 4,5 procenta, což bude taženo silnou spotřebou domácností, příznivou poptávkou ze zahraničí a obnovenou investiční aktivitou," myslí si Seidler.
