Ekonomika se tak podle analytiků zatím nedokázala vymanit z technické recese, do které se dostala loni ve druhém pololetí. Ve srovnání s předchozím kvartálem se pak hrubý domácí produkt (HDP) nezměnil. Také v tomto případě je odhad horší, původní počítal s mezičtvrtletním růstem o 0,1 procenta.
"Ekonomiku držela při zemi, už podle očekávání, především spotřeba domácností brzděná vysokou inflací," říká ekonom Creditas Petr Dufek. V úhrnu domácnosti reálně spotřebovávají o téměř desetinu méně než v období těsně před pandemií "A to už je docela jasným signálem uskromňování vyvolaném poklesem reálných příjmů i snahou o vyšší úspory," dodává ekonom.
Pozitivní vliv naopak měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka.
Podle zpřesněného odhadu se hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně nezměnil a meziročně klesl o 0,4 %.
— ČSÚ (@statistickyurad) May 30, 2023
>>> https://t.co/R7DQ2rk88p#ČSÚ #rychlainformace #HDP #ekonomika pic.twitter.com/ZrFRp24NrS
V mezičtvrtletním srovnání ekonomika v předchozích dvou kvartálech klesala a dostala se tak do technické recese. V letošním prvním čtvrtletí se tedy pokles zastavil, ale do růstu navzdory původnímu odhadu ČSÚ nepřešel. "Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního vývoje HDP v prvním čtvrtletí rostoucí zahraniční poptávka a spotřební výdaje vládních institucí. Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu klesly od ledna do konce března mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 3,2 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 1,2 procenta. "Pokles nastal u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb," uvedli statistici.
Meziročně klesly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 6,4 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,9 procenta a meziročně o 3,9 procenta.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se mezičtvrtletně zvýšila o 0,8 procenta a meziročně o 1,1 procenta. V mezičtvrtletním srovnání k růstu nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Horší výsledek byl v peněžnictví a pojišťovnictví. Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílel průmysl, činnosti v oblasti nemovitostí a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Negativní vliv mělo stavebnictví a rovněž obchod, doprava, ubytování a pohostinství.
Saldo zahraničního obchodu dosáhlo 93,7 miliardy korun, bylo tak meziročně o 92,7 miliardy vyšší. Vývoz vzrostl o 9,5 procenta, nejvyšší podíl na tom měl export elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz se zvýšil o 3,3 procenta.
Zaměstnanost v Česku v prvním čtvrtletí podle dat ČSÚ proti předchozímu kvartálu vzrostla o 0,4 procenta, meziročně byla vyšší o 1,4 procenta.
"Jsou lidé, které to bude hodně bolet." Ekonomka konkrétně popsala dopady úspor
