Čísla jsou mírně lepší než v předběžném odhadu z poloviny května, podle kterého rostla česká ekonomika meziročně o 2,5 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o půl procenta.
"Růst byl podpořen zejména ochotou domácností více utrácet. Dalším faktorem byly i běžné a investiční výdaje vládních institucí," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 1,6 procenta a meziročně o 2,9 procenta. Výdaje domácností oproti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostly o 1,6 procenta a meziročně o 2,7 procenta. U vládních institucí výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 3,4 procenta a mezičtvrtletně o 1,6 procenta.
Co se týká odvětví, přispěl k růstu podle statistiků nejvýrazněji zpracovatelský průmysl. Dařilo se zejména výrobě strojů a výrobě pryžových a plastových výrobků. Zvolnění statistici zaznamenali v automobilovém průmyslu a výrobě elektrických zařízení. "Ačkoli i Česko se potýkalo s nižší dynamikou výroby aut, zpracovatelský průmysl jako celek, tedy včetně například výroby strojů nebo plastů, podal solidní výkon a ekonomiku stále táhl," říká ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.
Saldo zahraničního obchodu se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšilo o 2,4 miliardy korun. Vývoz zboží a služeb se meziročně zvýšil o dvě procenta, dovoz stoupl o 2,1 procenta, uvedl ČSÚ.
"Pro letošek čekáme růst české ekonomiky tempem 2,4 procenta. Pokud se situace kolem obchodních válek a brexitu bude vyvíjet v podobně negativním duchu jako doposud, zamíří prognózy růstu české ekonomiky ke dvěma procentům či dokonce níž. V takovém scénáři by Česká národní banka mohla přikročit ke snížení úrokových sazeb koncem tohoto roku, pokud uvolňování nebude probíhat přes slabší kurz," domnívá se ekonom společnosti Cyrrus Michal Brožka.
